28 C 234/2024-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly osobní podmínky a smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně možnost žalované čerpat bezúčelový úvěr do sjednané výši , částka, , které žalovaná v souladu se smlouvou čerpala. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, , postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, soud proto jednání konal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) v nepřítomnosti žalované.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a příslušenstvím vrátit ve formě pravidelných minimálních měsíčních splátek splatných vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna právní předchůdkyni žalobkyně hradit, měla být dle osobních podmínek sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Úrok byl sjednán ve výši 70,81 % ročně. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila celkem , částka, . Z dopisu ze dne , datum, nazvaného Výzva před zesplatněním dluhu, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě částky , částka, , jinak se celý její úvěr z úvěrové smlouvy č. , hodnota, stane splatným včetně splatných úroků. Z fotografií bylo zjištěno, že žalovaná předložila při uzavření smlouvy svůj občanský průkaz (fotografie žalované, jak drží svůj občanský průkaz). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že její pohledávku postoupila žalobkyni a vyzvala ji k úhradě dlužné částky , částka, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.7. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.11. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. K prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr byly předloženy pouze fotografie občanského průkazu žalované a fotografie žalované, jak drží svůj občanský průkaz, z čehož soud nemohl učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně měla z uvedeného občanského průkazu k dispozici relevantní informace o tom, zda je žalovaná schopna požadovaný úvěr splácet. Z občanského průkazu nejsou patrna žádná tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, tyto skutečnosti nelze občanským průkazem nijak doložit. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalované bylo pouze formálním mezikrokem mezi žádostí o úvěr a uzavřením smlouvy.12. Ze smlouvy o postoupení a z oznámení bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalované o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.13. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 o. z. (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).14. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozho