12 C 403/2025-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a žalobou se domáhala úhrady tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 8750 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak bylo nepojištěno , Anonymizováno, dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalovanému odeslala žalobkyně výzvu, což je podmínkou pro uplatnění nároku. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne , datum, . Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalobkyně požadovala uhradit částku , částka, . Jedná se o částku , částka, (zákonná denní sazba , částka, vynásobená počtem dní, tj. , Anonymizováno, , a částku , částka, , což je poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.2. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Česká republika a Ukrajina společně neuzavřely žádnou dvoustrannou ani vícestrannou mezinárodní smlouvu, jejímž předmětem by bylo určení pravidel mezinárodní soudní příslušnosti ve věcech zákonného příspěvku. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem , datum, , a které má aplikační přednost před zákonem č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má místo pobytu v České republice na adrese , adresa, . Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Dle občanského soudního řádu jsou pro určení věcné a místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení, tj. ke dni podání žalobního návrhu. K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), nejde-li o případy výlučné místní příslušnosti (§ 88 o. s. ř.), popř. s ohledem na stanovení věcné příslušnosti krajský soud, v jehož obvodu se obecný soud účastníka nachází. U fyzických osob se obecný soud posuzuje v první řadě podle bydliště žalovaného, a to bez ohledu na jeho státní občanství. Nemá-li žalovaný bydliště, je jeho obecným soudem soud, v jehož obvodu se zdržuje. Naopak, má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Na základě těchto skutečností soud uzavřel, že Okresní soud v Liberci je oprávněn ve věci rozhodnout, že je dána jeho pravomoc (příslušnost). Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště.3. Dále se soud zabýval tím, jaký právní řád se na daný hmotněprávní vztah použije. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním Smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Soud má za to, že rozhodným právním řádem je právní řád České republiky, když nárok na zákonný příspěvek vznikl poté, co žalovaný neměl uzavřenu smlouvu o povinném ručení s pojišťovnou (pojistnou smlouvu), má na území ČR bydliště a nárok žalobkyně s neuzavřenou pojistnou smlouvou úzce souvisí (§ 87 odst. 1 a 3 ZMPS).4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně odeslala dne , datum, výzvu, ze které vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných vozidel, neboť z informací, které měla žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše specifikovaného osobního automobilu, přitom k tomuto neměl ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila podle daného typu vozidla , částka, , náklady uplatnění činily , částka, . Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne , datum, . Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , Anonymizováno, (, Jméno žalobkyně, ) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.8. Dle § 1 odst. 2 zákona o odpovědnosti (a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci, Anonymizováno9. Dle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti pojistitel (pojišťovna, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti), sděluje , Anonymizováno, údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Dle § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti , Anonymizováno, sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají registraci vozidel, Ministerstvu dopravy. Dle § 15 odst. 3 zákona o odpovědnosti Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí , Anonymizováno, výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny , Anonymizováno, , a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v registru silničních vozidel. , Anonymizováno, má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v registru silničních