16 C 11/2026-29 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 25 000 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že s žalovaným dne , datum, uzavřela prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Následně byl žalovaný povinen se seznámit s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že tak učinil a zavázal se vrátit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč, včetně smluvního úroku ve výši 5 000 Kč. Po přijetí této platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu. Částka byla poskytnuta žalovanému bankovním převodem na účet u , právnická osoba, č. , č. účtu, , který byl totožný s účtem, ze kterého byla provedena ověřovací platba. Žalovaný se zavázala ji s příslušenstvím vrátit do 30. 7. 2025, což však ani přes zaslanou výzvu neučinil. Do dne podání žaloby žalovaný dle tvrzení žalobkyni dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy v elektronické podobě, neboť vložení elektronického kódu není elektronickým podpisem a nelze ověřit, že po připojení kódu již nedoznal žádné změny. Dále uvedl, že smlouva je dle jeho názoru neplatná z důvodu výše RPSN, která je v rozporu s dobrými mravy. Dále žalovaný uvedla, že žalobkyně neposuzovala jeho úvěruschopnost Žalovaný uznal pouze povinnost k uhrazení jistiny 20 000 Kč ponížené o doložené provedené platby 1 000 Kč dne 16. 10. 2025 a 2 000 Kč dne 12. 12. 2025.3. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení a navrhla či doložila k nim důkazy, a to zejména k doložení způsobu a formy prověření úvěruschopnosti žalovaného. Tato výzva doplněná poučením o případném procesním neúspěchu, doručená právnímu zástupci žalobkyně dne 23.1.2026, byla bez účinku, žalobkyně na ni nereagovala.4. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 115a a ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svých procesních stanovisek předložili.5. Z listin předložených žalobkyní, zejména z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z potvrzení o provedené platbě, z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci:6. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , prostřednictvím této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázala vrátit žalobkyni celkovou částku 25 000 Kč do 30.7. 2025. Doba úvěru byla uzavřena na 30 dní, byla sjednána úroková sazba (denní) 1,00 %, (tedy roční procentní sazba nákladů 2 334 %), včetně dalších sankčních poplatků za první prodloužení doby splatnosti denně, poplatek za předčasné splacení z předčasně splacené částky jistiny a dále smluvní pokuta v případě prodlení 0,10 % denně. Provedení platby 20 000 Kč nebylo žalovaným sporováno, kdy mu tato částka byla zaslána na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 21.10.2025, která byla zaslána téhož dne. Žalovaný pak prokazatelně uhradil 1 000 Kč dne 16.10.2025, a 2 000 Kč dne 12.12.2025. Žalovaný sporoval platnost smlouvy pro formu uzavření, výši smluvního úroku a zejména nezkoumání jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně pak k výzvě soudu doručené 23.1.2026 k prokázání způsobu a formy zkoumání úvěruschopnosti nic nedotvrdila ani neprokázala.7. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázala vrátit do 30.7. 2025 spolu s úrokem ve výši 1,00 % denně. Žalovaný smlouvu podepsala číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Tuto formu uzavření smlouvy pak zákonná úprava umožňuje.12. Žalobkyně však žádným způsobem, a to ani po výzvě soudu, neprokázala, že řádným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Výši smluvního úroku lze s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení považovat za přiměřenou. Žalovaný úvěr do data splatnosti nevrátila. Po splatnosti pak uhradil žalovaný 1 000 Kč dne 16. 10. 2025, a 2 000 Kč dne 12.12.2025, tedy celkem 3 000 Kč. Žalobkyně tedy prokázala existenci pohledávky v části jistiny poskytnuté ve výši 20 000 Kč. Žalovaný prokázal uhrazení částky 3 000 Kč.13. Žalobkyně pak ve smyslu výše uvedených ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Za této situace je třeba výše uvedenou úvěrovou smlouvu hodnotit jako neplatnou, a žalobkyně má nárok pouze na úhradu poskytnuté jistiny ponížené o platby provedené dlužníkem na jistinu. Nemá pak nárok na žádné nároky, ať už se jedná o smluvní úrok z peněz, nebo sankční poplatky, vyplývající ze smlouvy, která byla shledána neplatnou. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a úhradou žalovaného ve výši 3 000 Kč, tedy co do částky 17 000 Kč. Ve zbytku, tedy co do částky 8 000 Kč a požadovaného zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta (viz výrok II. rozsudku).14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č.99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), podle které platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslala více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. V daném případě pak rozhodl o přiznání nákladů řízení dle poměru procesního úspěchu a neúspěchu ve věci, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení 25 000 Kč (100 % nárok), úspěšná pak byla pouze co do částky 17 000 Kč (tedy do 68 % nároku) a neúspěšná byla co do zbytku nároku, tedy 8 000 Kč a požadovaného zákonného úroku z prodlení (tedy co do 32 % nároku). Žalobkyni tak náleží při rozdílu 68 % - 32 % náhrada nákladů řízení ve výši 36% nárokované částky. Náklady řízení by pak činily 2 815 Kč, sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 400 Kč [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění], náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění] a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně.15. Při rozhodování o