19 C 31/2026-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal toho, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku , částka, spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdce žalobce“), dne , datum, nájemní smlouvu, jejímž obsahem byla na straně předchůdce žalobce povinnost předat žalovanému v rámci jeho členství v programu „, Anonymizováno, “ do užívání žalovaným zvolené zboží, a to , právnická osoba, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, černá (dále jen „přístroj“), a na straně žalovaného povinnost přístroj po skončení nájemního vztahu vrátit zpět předchůdci žalobce. V případě nevrácení byl žalovaný povinen uhradit jeho zůstatkovou hodnotu ve výši , částka, , na kterou byla dne , datum, vystavena faktura č. , hodnota, se splatností , datum, . Pohledávka za žalovaným byla předchůdcem žalobce postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaný se k věci samé a k žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Z předávacího protokolu přístroje ze dne , datum, , jenž byl žalovaným podepsán, bylo zjištěno, že žalovaný převzal mobilní telefon , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se sériovým číslem , IBAN, , v rámci programu „, Anonymizováno, “ a v hodnotě přístroje včetně DPH , částka, . Součástí tohoto dokumentu je i prohlášení, že se žalovaný seznámil s podmínkami daného programu, včetně poplatků a včetně výluk z rozšířené záruky. Z podmínek programu , Anonymizováno, soud zjistil, že s členstvím programu je spojena povinnost vrátit převzatý přístroj; pokud tak neučiní, je , Anonymizováno, oprávněna po členovi požadovat úhradu hodnoty přístroje uvedené na předávacím protokolu, ponížené o 1,5 % z celkové hodnoty přístroje za každý měsíc, kdy žalovaný hradil členské poplatky. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že po žalovaném byla požadována úhrada částky , částka, za nevrácení přístroje dle Podmínek programu , Anonymizováno, . Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy specifikace portfolia pohledávek a potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byla postoupena žalobci. Dopisem ze dne , datum, žalobce informoval žalovaného o postoupení pohledávky a současně jej vyzval k úhradě dlužné částky , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení do 7 dnů od doručení oznámení s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; žalovaný ničeho neuhradil.5. Soud provedl žalobcem navržené listinné důkazy a na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva v rámci programu , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému předán do užívání mobilní telefon , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Součástí smluvních podmínek byla povinnost žalovaného přístroj po skončení smluvního vztahu vrátit, přičemž pro případ jeho nevrácení bylo sjednáno oprávnění požadovat po žalovaném úhradu částky odpovídající hodnotě přístroje určené podle podmínek programu. Žalovaný přístroj nevrátil a byla mu proto vyúčtována částka , částka, . Tato pohledávka byla následně platně postoupena na žalobce a žalovaný byl o postoupení vyrozuměn.6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, která není v občanském zákoníku upravena jako samostatný smluvní typ, avšak obsahuje prvky nájmu ve smyslu § 2201 a § 2202 občanského zákoníku. Zároveň soud vyšel z § 1879 až § 1882 občanského zákoníku upravujících postoupení pohledávky.7. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost tím, že žalovanému přístroj předal do užívání, zatímco žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost přístroj po skončení smluvního vztahu vrátit. Tím vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na úhradu částky sjednané pro případ nevrácení přístroje, který byl platně postoupen na žalobce. Jelikož žalobce v řízení prokázal existenci i výši uplatněné pohledávky a žalovaný netvrdil ani neprokázal žádné skutečnosti, které by tento nárok vylučovaly nebo vedly k jeho zániku, shledal soud žalobu v tomto rozsahu důvodnou.8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje ve vztahu k doplatku kupní ceny výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.