23 C 15/2026-27 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobce poskytl žalovanému částku , částka, dne , datum, s tím, že žalovaný mu poskytnutou částku vrátí ve splátkách od , Anonymizováno, , Anonymizováno, po , částka, měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný ale poskytnuté peníze nesplácel. Na základě výzvy uhradil dne , datum, částku , částka, . Na základě předžalobní výzvy pak uhradil ještě , částka, . Žalobce se proto domáhá vrácení zbývající částky , částka, .3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.5. Na základě písemného prohlášení žalobce ze dne , datum, , výpisu o pohybu na účtu žalobce, z něhož bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla zaslána částka , částka, a , částka, a výpisu příchozích plateb z účtu vedeného na žalovaného ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, se zprávou pro příjemce „první splátka dal jsem všechno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobce přenechal žalovanému částku , částka, s tím, že žalovaný mu ji ve splátkách vrátí. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , jež mu byla odeslána, jak dokládá aplikace sledování zásilek, dne , datum, vyzván k vrácení poskytnutých peněz.6. Žalující strana prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce a přenechání peněz žalovanému. Bylo na žalované straně, aby prokázala, že k prodlení s vrácením nedošlo a že peníze vrátila.7. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení neprokázala.8. Ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o.z.) má dlužník peníze vrátit. Dlužník toto nesplnil, a proto byla žaloba shledána po právu. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Věřitel vyzval žalovaného ke splacení celého dluhu, čímž žalovaný pozbyl beneficia plnění ve splátkách (§ 1931 o.z.).9. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.10. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.11. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby po podání návrhu činí dle § 7 AT , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý po podání návrhu činí dle § 13 odst. 4 AT , částka, .12. Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Doplnění žaloby o listinné důkazy soud vyhodnotil jako náklad, který byl vynaložen marně, když tyto listiny měly být součástí již samotné podané žaloby. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).