23 C 2/2026-98 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále částku , částka, jako smluvní pokutu.2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o úvěru dne , datum, , kterou přenechala žalované straně dne , datum, částku , částka, s možností postupného a opakovaného čerpání. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z jistiny, přičemž úvěrový rámec byl splatný do , datum, . Dlužník se dále zavázal uhradit žalující straně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky a dále poplatek za službu klidné spaní ve výši , částka, . Dlužník se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Věřitel využil svého práva a celý úvěr ke dni , datum, zesplatnil, zároveň požaduje na základě smluvního ujednání rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny, a to za období od , datum, do , datum, . Jelikož žalovaná strana jako dlužník úvěr nevrátila, žalující strana se jako věřitel domáhá jejího zaplacení.3. V řízení je nárokováno:Dlužná jistina: , částkaPoplatek za vyplacení úvěru: , částkaSmluvní úrok za období čerpání úvěru: , částkaPoplatek za službu Klidné spaní , částkaÚrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplaceníSmluvní pokuta ve výši , částka, .4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“5. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalující strana a žalovaná strana uzavřely dne , datum, distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalující strana zavázala poskytnout žalované straně úvěr až do maximální výše , částka, , a žalovaná strana se zavázala zaplatit úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené jistiny snížené o nesplacenou část již vypočtených denních splátek jistiny z předchozích dní až do úplného splacení úvěru, a to v denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, , celý úvěr pak dne , datum, . Žalovaná strana se na základě smlouvy zavázala dále zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatek za službu Klidné spaní servis ve výši , částka, denně. Pro případ prodlení žalující strany s úhradou denní splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.7. Z dokumentu na č.l. 12-14 byly zjištěny obecné principy posuzování úvěruschopnosti společnosti žalobkyně.8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná vyplatila na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, .9. Z dokumentu nazvaného Identifikované příjmy vypracovaného žalobkyní byly zjištěny příjmové transakce na účtu , IBAN, , , IBAN, , přičemž žalobkyní bylo uvedeno, že tyto příjmy byly doloženy žalovaným prostřednictvím bankovního výpisu.10. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že se jedná o formulář, ve kterém je uvedeno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů žalované na bydlení byla uvedena , částka, , přičemž bylo zároveň uvedeno, že žalovaná bydlí sama, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky byla uvedena ve výši , částka, a ostatní výdaje byly uvedeny ve výši , částka, , disponibilní příjem žalované byl vypočten na , částka, .11. Z výzvy ze dne , datum, zaslané žalobkyní na emailovou adresu , e-mail, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vypověděla smlouvu o půjčce, přičemž celková dlužná částka činila , částka, .12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a připojeného podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.13. Z výpisu z účtu č. , IBAN, za období od , datum, do , datum, byla zjištěna koncová bilance , částka, , z výpisu z účtu č. , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, byla zjištěna koncová bilance , částka, , v uvedeném období byl na účet žalované vyplacen mimo jiné další úvěr ve výši , částka, , rovněž byla zaslána částka , Anonymizováno, na exekuční řízení , spisová značka, .14. Další předložené listiny soud nehodnotil, neboť nemají pro věc žádný význam.15. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.16. Žalovaná obdržela peníze. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).17. Žalující strana předložila listinu „výpis o posouzení úvěruschopnosti“, „identifikované příjmy“ a výpis z bankovních účtů žalované. Soud tyto listiny zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z identifikovaných příjmů, což jsou prakticky strojově zpracované výpisů z účtů, avšak obsahující jen příjmové položky, nelze věrohodně ověřit schopnost dlužníka splácet úvěr, právě proto, že nepředstavují úplný obraz situace na dlužníkově účtu. Co se týče výpisů z účtu, ty vykazují víceméně nulovou bilanci, přičemž v průběhu doloženého období předcházející uzavření smlouvy se žalobkyní si žalovaná vzala další úvěr ve výši , částka, , z výpisu z účtu je navíc zjevné, že vůči žalované bylo vedeno exekuční řízení. Žalobkyně evidentně neprovedla řádné zkoumání ohledně výdajů žalované na bydlení, když z výpisu o posouzení úvěruschopnosti je toliko známo, že žalovaná žije sama a její výdaje na bydlení mají činit pouze , částka, . Skutečnost, že žalovaná byla zaměstnaná a na účet jí chodil příjem ještě nezakládá její schopnost dluh řádně plnit. Navíc v jednotlivých obdobích byl její příjem různý. Nikterak nebyla doložena výše ostatních závazků žalované. Na základě výše popsaného stavu tak soud ve věci dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignovala na prověření výdajů žalované. Za této situace nelze mít splnění povinnosti posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet za řádně splněnou. Listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, neumožňují učinit závěr o tom, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.18. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-, právnická osoba, ., C679/18, ECLI:EU:C:2020:167 plyne:19. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotře