23 C 311/2025-44 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.2. Žalobkyně tvrdila, že , právnická osoba, (dále označený jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ni postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, úvěru. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr do výše , částka, . Součástí smlouvy byly i , Anonymizováno, podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Žalovaná měla úvěr splatit do , datum, , to ale nesplnila. Žalobce tak požaduje jistinu , částka, a úrok za období čerpání úvěru , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“4. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek sjednané mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchozí věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchozí věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni a toto oznámil dlužníkovi.7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a , Anonymizováno, podmínek bylo zjištěno, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu úvěru ve výši , částka, . V případě prodlení s úhradou úvěru měl věřitel právo úvěr zesplatnit.8. Z výpis u účtu bylo zjištěno, že žalované byla převedena částka , částka9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že dlužník byl na dluh upomenut.10. Podací lístek ze dne , datum, dokládá, že oznámení o postoupení a předžalobní výzva byly žalované odeslány.11. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.12. Žalovaná obdržela peníze. Protože se jedná o smlouvu o , Anonymizováno, úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).13. Žalobkyně byla vyzvána, nechť doloží, jak byla posuzována schopnost dlužníka splácet úvěr a poučena o tom, že v případě nesplnění této povinnosti se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že nahlížela do dlužnických registrů. Nedisponuje však příslušnou dokumentací o lustracích v těchto databázích.14. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , Anonymizováno, plyne:Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady , Anonymizováno, ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , Anonymizováno, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice , Anonymizováno, musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.15. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, třeba takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS , spisová značka, ). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.16. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS , spisová značka, ). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku, kdy měla být částka vrácena, je dlužník v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni náleží na náhradě nákladů řízení částka , částka, sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta za , Anonymizováno, úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) podle mimosmluvní sazby ve výši , Anonymizováno, x , částka, [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění], náhrady hotových výdajů advokáta za , Anonymizováno, úkony právní služby ve výši , Anonymizováno, x , částka, [§ 14b odst. 6 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění]. Doplnění žaloby soud nehodnotí jako účelně vynaložený náklad. Doplňované skutečnosti měly být obsaženy již v žalobě. Zástupkyně není plátkyni DPH. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).