24 C 100/2026-110 – Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 4. 2. 2026 žalobkyně nárokovala vůči žalované ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 20. 12. 2023 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 16 301,24 Kč, úroku ve výši 2 061,35 Kč kapitalizovaného za období od 15. 11. 2024 do 16. 12. 2025, úroku z prodlení ve výši 955,78 Kč kapitalizovaného za období od 15. 12. 2024 do 16. 12. 2025 a poplatků ve výši 1 800 Kč (300 Kč za upomínku ze dne 23. 12. 2024 a 3 x po 500 Kč za výzvy k úhradě ze dne 2. 1. 2025, 22. 1. 2025 a 24. 2. 2025. Spolu s tím nárokovala i ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 17. 12 .2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % z dlužné jistiny a poplatků od 17. 12. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy o úvěru poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 532,61 Kč splatných vždy 14. dne v měsíci, tento svůj závazek porušila a dostala se do prodlení počínaje splátkou splatnou dne 14. 12. 2024. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a veškeré závazky žalované se staly splatnými dne 14. 5. 2025. Úvěr byl úročen sjednanou sazbou 18,99 % ročně, po 90. dni prodlení pak sazbou 8,05 % ročně.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastnic vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalované doručeno do datové schránky dne 11. 5. 2026.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2023 vyplývá, že smluvními stranami, žalobkyní a žalovanou jakožto klientkou, bylo ujednáno poskytnutí úvěru žalované ve výši 20 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 18,99 % ročně splatného v 48 měsíčních splátkách ve výši 597 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci počínaje 14. 1. 2024.5. Peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč byly žalované poskytnuty dne 20. 12. 2023, jak plyne z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, , jakož i z výpisu z běžného účtu žalované vedeného žalobkyní č. , č. účtu, .6. V dané věci jde o právní poměr ze smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jíž se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Je-li úvěr poskytován spotřebiteli, jak tomu je v dané věci, neboť z ničeho neplyne, že žalovaný by měl být podnikatelem, uplatní se dále úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru byla povinna i při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí (§ 75 z. s. ú.). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).13. V dané věci žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z průměrného příjmu žalované ve výši 43 134 Kč zjištěného z transakcí na jejím běžném účtu za poslední tři měsíce (září až listopad 2023), šlo o příjmy výrazně překračující žalovanou deklarovaný příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 28 000 Kč. Do výpočtu platební kapacity pak vstupovaly výdaje ve výši 23 344,22 Kč, tyto byly vypočteny na základě transakcí na běžném účtu a informací ze žádosti. Žalovaná byla svobodná, žila v nájemním bytě, v domácnosti o dvou osobách, neměla žádnou vyživovací povinnost. Systémem tak byla vypočtena platební kapacita ve výši 19 789,78 Kč a tedy dostatečná pro splátku ve výši 597 Kč. Výdaje a platební kapacita byla vypočtena vnitřním systémem žalobkyně na základě vyhodnocení kreditních a debetních obratů na účtu žalované. Zároveň nebyly zjištěny negativní informace z dostupných databází. Z databází BRKI a NRKI bylo zjištěno, že žalovaná má uzavřeny 3 kontrakty, a to osobní úvěr se splátkami ve výši 5 842 Kč, kreditní splátkovou kartu s úvěrovým limitem ve výši 41 980 Kč a revolvingový úvěr s úvěrovým limitem ve výši 50 000 Kč, u všech byly splátky řádně spláceny. Žalobkyně tak žalované poskytla úvěr, neboť nebyly dány důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splatit.14. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je svobodná, je zaměstnána, její měsíční čistý příjem činí 28 000 Kč, žije v nájemním bytě v počtu 2 osob v domácnosti, nemá vyživovací povinnost, její pravidelné měsíční výdaje činí 8 000 Kč, měsíční výdaje na splátky úvěrů, leasingu a splátkového prodeje pak 6 000 Kč.15. Z výpisu přijatých plateb na účet žalované v období od 3. 9. 2023 do 30. 11. 2023 vyplývá, že na účet jí přicházela mzda ve výši 25 783 Kč, 26 849 Kč a 27 231 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 3 825 Kč, 6 382 Kč. Dne 13. 11. 2023 a 24. 11. 2024 byl čerpán úvěr vždy po 20 000 Kč, což je nepochybně položka, kterou nelze zohledňovat v rámci příjmů žalované pro potřeby posuzování její úvěruschopnosti, jak zjevně činí žalobkyně, když dospívá k průměrnému příjmu ve výši 43 134 Kč. Ohledně výdajů žalované žalobkyně neuvedla žádné konkrétní údaje, tvrdila, že tyto získala z výpisu z běžného účtu žalované, ovšem jaké konkrétní údaje o jednotlivých druzích výdajů co do jejich charakteru byly zjištěny, neuvedla. Žalovaná bydlí v nájemním bytě, v takovém případě je výše výdajů na bydlení snadno ověřitelná např. z nájemní smlouvy, předpisu úhrad za plnění s užíváním bytu poskytovaných, nic takového žalobkyně zjevně nepožadovala, zda se takové konkrétní údaje případně podávají z výpisů z účtu žalované, tvrzeno nebylo a není věcí soudu, aby je případně ve výpisech sám dohledával. Výdaje na bydlení přitom musí představovat zásadní položku ve výdajích žalované, když při dvoučlenné domácnosti s osobou, k níž nemá vyživovací povinnost, pobírá příspěvek na bydlení. Teprve jsou-li zjištěny konkrétní údaje o výdajích žadatele o úvěr, mohou být tyto údaje porovnávány se statistickými ukazateli. Jaké konkrétní závazky (úvěry) žalovaná splácí, nebylo možné dovodit ani z údajů uvedených žalovanou v žádosti, ani z tvrzení žalobkyně a jí předložených listin, stejně tak skutečnost, zda žalobkyně do splátek zahrnuje i čerpání úvěru, která se podávají z výpisu přijatých plateb.16. , že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z údajů sdělených žalovaným, který uvedl, že je od 24. 6. 2022 na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 23 928 Kč, jeho výdaje činí 17 170 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost. Tyto údaje byly ověřeny z pracovní