12 C 194/2020-61 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 2 502,25 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované částku 1 100 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 1 100 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 723,25 Kč do dne 15. 3. 2020. Žalovaná se dostala do prodlení, neuhradila řádně a včas sjednanou částku a právnímu předchůdci žalobkyně dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 11. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem ze dne 26. 7. 2019. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 100 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 105,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 100 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem kapitalizovaným částkou 518,36 Kč, dále zaplacení nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 723,25 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 129 Kč a smluvní pokuty ve výši 550 Kč. Žalobkyně dne 10. 3. 2020 zaslala žalované předžalobní upomínku, ani na tuto nijak nereagovala, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 4. Z provedených důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že na základě žádosti o úvěr byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 1 100 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit 1 100 Kč na jistinu a částku 723,25 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru do dne 15. 3. 2020. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a její právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena dopisem ze dne 26. 7. 2019. Dále bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o s. ř. ze dne 10. 3. 2020. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze do výše 50 % jistiny úvěru. 6. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak žalobkyně předala žalované částku 1 100 Kč. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná splatí částku 1 100 Kč na jistinu a částku 723,25 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru do dne 15. 3. 2020. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Za opožděné úhrady jí byla stanovena smluvní pokuta ve výši 550 Kč. Dlužná částka činí celkem 2 502,25 Kč a sestává z jistiny ve výši 1 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 723,25 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 129 a smluvní pokuty ve výši 550 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni požadovanou částku ve výši 2 502,25 Kč uhradila, a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, a to úroku dle smluvních ujednání kapitalizovaného částkou 518,36 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 105,80 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 100 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, když výše zákonného úroku pak byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč. Právní zástupce žalobkyně požadoval zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 502,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).