12 C 229/2020-58 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 30. 6. 2014 prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a SMS zpráv smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované dne 30. 6. 2014 částku 2 000 Kč. Tato částka byla žalované připsána na účet, který sdělila právnímu předchůdci žalobkyně. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 2 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 360 Kč, celkem částku 2 360 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit do 19. 7. 2014. Na svůj dluh žalovaná neuhradila žádnou částku. Žalovaná se tak dostala do prodlení, když neuhradila řádně a včas sjednanou částku, která ke dni 19. 7. 2017 činila na dlužné zápůjčce částku ve výši 2 000 Kč, dlužný souhrnný poplatek žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] uzavřela dne 21. 12. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem ze dne 18. 1. 2018. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 7. 2014 do zaplacení. Žalobkyně dne 17. 3. 2020 zaslala žalované předžalobní upomínku, ani na tuto nijak nereagovala, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 4. Z provedených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne 30. 6. 2014 na základě žádosti žalované o zápůjčku, jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit též souhrnný poplatek ve výši 360 Kč, celkovou částku 2 360 Kč, kterou se zavázala splatit do 19. 7. 2014. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2018. Dále bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne 11. 3. 2020. 5. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřena dne 30. 6. 2014 smlouva o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobkyně předal žalované částku 2 000 Kč, částka 360 Kč není žalována. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná uhradí zápůjčku do 19. 7. 2014. Žalovaná neuhradila na zápůjčku žádnou částku, zbývá nezaplacena na dlužné zápůjčce částka ve výši 2 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by tuto žalovaná uhradila a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, a to úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 7. 2014 do zaplacení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).