9 C 192/2020-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 750,90 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené účastnické smlouvy [číslo] v rámci které byla mezi stranami uzavřena smlouva k poskytování služeb elektronických komunikací, tedy služeb poskytovaných třetími osobami neboli služby třetích stran, a kupní smlouva na elektronické koncové zařízení, které se žalobkyně zavázala přenechat do užívání žalovanému a žalovaný se zavázal postupně v rámci jednotlivých vyúčtování kupní cenu splácet až do úplného zaplacení a převedení vlastnického práva a dále bylo sjednáno pojištění, které se řídí Rámcovou pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a pojistitelem. Žalovaný však vyúčtování přestal řádně hradit, čímž porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, načež žalobkyně zbývající nesplacenou kupní cenu zesplatnila a požadovala doplacení celého zbytku kupní ceny v celkové výši 14 400 Kč a dále částku 184 Kč za využité služby třetích stran a částku 166,90 Kč za pojistné, k jejichž vymáhání je žalobkyně rovněž oprávněna. Žalovaný však ani po vyzývacím dopise ze dne 24. 3. 2020 svůj závazek vůči žalobkyni neuhradil a žalobkyni tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který musel být následně zrušen z toho důvodu, že se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl při jednání důkaz účastnickou smlouvou [číslo] souhlasem s pojištěním ze dne 21. 4. 2018, všeobecnými smluvními podmínkami [právnická osoba], ceníkem tarifů a služeb, pravidly pro prodej zařízení na splátky, brožurou pojištění s rámcovou pojistnou smlouvou, vyúčtováním služeb [číslo] vystaveným jako splátku na zařízení dne 22. 1. 2019 na částku 11 780 Kč a splatným dne 5. 2. 2019, vyúčtováním služeb [číslo] vystaveným dne 13. 9. 2018 jako pojištění na částku 166,90 Kč a splatným dne 27. 9. 2018, vyúčtováním služeb [číslo] vystaveným dne 13. 10. 2018 jako splátku na zařízení na částku 620 Kč a splatným dne 27. 10. 2018, vyúčtováním [číslo] vystaveným dne 13. 11. 2018 jako platba třetím stranám na částku 184 Kč a splatným 27. 11. 2018 a vyúčtováním služeb [číslo] vystaveným dne 5. 2. 2019 jako vrubopis ke slevě na zařízení na částku 2 000 Kč a splatným dne 19. 2. 2019, dále výpovědí účastnické smlouvy ze dne 10. 12. 2018, předžalobní upomínkou ze dne 24. 3. 2020 včetně podacího archu. 5. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodnout v této věci, tuto soud opírá o názor, že plnění z titulu kupní smlouvy ke koncovému zařízení není cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací podle § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 100/2011-24 ze dne 6. 3. 2012, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu. 6. Dále podle ustanovení § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, služby„ obsahu…“ jsou sice poskytovány prostřednictvím sítě či služeb elektronických komunikací, ale nejsou to služby elektronických komunikací. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 5/2011-12 ze dne 20. 4. 2011, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu. 7. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně ohledně vyúčtování plateb třetím stranám je důvodný. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodovat v této věci, vycházel soud ze shora uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2011. Podle všeobecných podmínek žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, je k výběru cen za shora uvedené služby oprávněna žalobkyně v rámci pravidelného vyúčtování. Cena za tyto služby byla vyúčtována v rámci vyúčtování, nebylo prokázáno, že by je žalovaný uhradil, a proto soud návrhu vyhověl, pokud se týká jistiny ohledně vyúčtování plateb třetím stranám ve výši 184 Kč (§ 1746 odst. 2, § 1751 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.). Dále soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný též ohledně částky 14 400 Kč, když ve smyslu § 2079 a následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni dlužnou částku uhradil a soud proto návrhu vyhověl. A dále byla ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva, kterou žalovaný neplnil a soud proto vyhověl i návrhu žalobkyně ohledně částky 166,90 Kč. Soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 8 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 750,90 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).