1 C 291/2021-30 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne 15.4.2021 žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 4 554 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] cestovala veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní (trolejbusem linkou [číslo] trolejbusem linkou [číslo] trolejbusem linkou [číslo]) a neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí byla uložena povinnost zaplatit jízdné (18 Kč v každém jednotlivém případě) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč v každém jednotlivém případě). Celkem žalovaná nezaplatila částku 4 554 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 17.3.2021, žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila. Žalobkyně tak po žalované požaduje uhradit částku ve výši 4 554 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého jednotlivého jízdného a přirážky k jízdnému do zaplacení. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Usnesením ze dne 24.9.2021 č.j. 1 C 291/2021-20 vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně svůj souhlas s tímto postupem vyjádřila již v podané žalobě a ve vyjádření ze dne 5.10.2021. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny uložením na adresu jejího bydliště uvedenou v evidenci obyvatel dne 12.10.2021, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 6. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a soud vzal za prokázané ze zápisu o provedené přepravní kontrole včetně přílohy [číslo] ze dne [datum], ze zápisu o provedené přepravní kontrole včetně přílohy [číslo] ze dne [datum] a ze zápisu o provedené přepravní kontroly včetně přílohy [číslo] ze dne [datum], vystavených žalobkyní a podepsaných žalovanou, že na linkách [číslo] cestovala žalovaná bez platného jízdního dokladu. Při kontrolách byla totožnost žalované ověřena z občanského průkazu, jízdné v každém jednotlivém případě ve výši 18 Kč žalovaná nezaplatila a byla jí stanovena přirážka v každém jednotlivém případě ve výši 1 500 Kč dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Dle tarifu žalobkyně činilo jízdné za základní jízdenku 18 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem ze dne 17.3.2021 s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 7. Nastoupením do prostředku veřejné dopravy, který provozovala žalobkyně, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvy o přepravě osob dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně přepravit žalovanou a závazek žalované zaplatit jízdné. Žalovaná tím, že ve shora uvedených dnech cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní (trolejbusem, autobusem) a při provedených kontrolách se neprokázala platným jízdním dokladem, porušila povinnost uloženou v ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně a v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách činila v daném případě přirážka k jízdnému ve výši 18 Kč částku 1 500 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni částku v celkové výši 4 554 Kč uhradila. Soud proto nárok žalobkyně shledal důvodným a návrhu vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalobkyně ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč a to zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč (předžalobní výzva, žaloba) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.