1 C 315/2020-41 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podal dne 29. 2. 2020 proti žalované návrh na zaplacení částky 1 517 Kč s tím, že žalovaná dne 8. 9. 2016 v 10.15 hod. na lince [číslo], použila ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na dopravcem provozovaných linkách MHD, neprokázala se na výzvu dopravcem pověřené osobě platným jízdním dokladem, porušila tak Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. Byla jí uložena povinnost zaplatit jízdné 17 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Žalovaná přes zaslanou výzvu k plnění dle ust. § 142a o.s.ř. žalovanou částku neuhradila, žalobkyně proto požaduje i zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o.s.ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně již v podaném návrhu vyjádřila svůj souhlas s tímto postupem a žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř.. Žalobkyni bylo usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 5.1.2021 doručeno do datové schránky dne 7. 1. 2021. Zásilka žalované byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 8.1.2021, zásilku připravenou k vyzvednutí si v úložní době nevyzvedla, a 10. dnem od tohoto data se má za doručenou. 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole a příloze zápisu ze dne 8.9.2016 [číslo] výzvy k plnění – upomínky před soudní žalobou ze dne 6.6.2019, doručenky, poštovního podacího archu ze dne 10.6.2019, informace o občanském průkazu bylo zjištěno, že ve shora uvedeném dni byla provedena kontrola na uvedené lince, byl zjištěn typ přestupku – cesta bez JD, totožnost žalované byla zjištěna z občanského průkazu a byl stanoven postih 1 500 Kč, výše jízdného činila 17 Kč. 7. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odstavec 6 vyhlášky číslo 175/2000 Sb.). Podle zákona číslo 266/1994, a to § 37 odstavec 5 průvodčí drážního vozidlo nebo jiná osoba ve veřejné drážní dopravy, pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce, je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje, potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odstavec 6 tohoto zákona stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. S ohledem na shora uvedené je nepochybné, že žalovaná se dopustila přestupku a žalobkyně po právu po ní požaduje zaplacení jízdného ve výši 17 Kč a postihu ve smyslu shora zákonného ustanovení ve výši 1 500 Kč. Na základě shora uvedeného soud návrhu žalobce vyhověl, pokud se týká jistiny, tak požadovaného příslušenství. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v zákonných sazbách ve smyslu ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve výši stanovené dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 517 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).