14 C 262/2020-29 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo uložením doručeno usnesení zdejšího soudu č.j. 14 C 262/2020 - 12 ze dne 24.11.2020, které nabylo právní moci dne 7.12.2020 a žalovaný na něj nijak nereagoval. 3. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [země], [sídlo], a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčila žalovanému dne [datum] částku 1 000 Kč. Tato částka byla žalovanému řádně předána při podpisu smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení, když neuhradil řádně a včas sjednanou částku. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci. 4. Z provedených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum], na základě smlouvy o úvěru poskytl poskytovatel klientovi – žalovanému částku ve výši 1 000 Kč s dobou trvání spotřebitelského úvěru do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradil. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. 5. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobkyně poslala na účet žalovanému částku 1 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by tuto částku žalovaný uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení od 29.11.2014 do zaplacení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).