9 C 202/2017-401 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] domáhala po žalovaných zaplacení vícero nároků plynoucích ze dvou úplatných smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] dne [datum]. Konkrétně takto žalobkyně požadovala na základě první ze smluv o postoupení pohledávky (dále také„ Smlouvy [číslo]“) úhradu částky ve výši 857 712,37 Kč sestávající se z neuhrazené části jistiny ve výši 707 229 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 2 644,33 Kč a smluvního úroku ve výši 18% ročně vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 147 839,04 Kč, dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty v celkové výši 131 894 Kč a dále úhradu zákonného a smluvního úroku z prodlení z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Na základě druhé ze smluv o postoupení pohledávek (dále také„ Smlouva [číslo]“) požadovala žalobkyně úhradu částky ve výši 971 487,90 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 766 350 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 33 433,80 Kč a smluvního úroku ve výši 18% ročně vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 171 704,09 Kč, dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 143 562,07 Kč a úhradu zákonného a smluvní úroku z prodlení z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že uvedenými smlouvami byly na žalovanou postoupeny pohledávky [právnická osoba] za žalovaným, kdy za postoupení pohledávek uvedených ve Smlouvě [číslo] se žalovaná zavázala uhradit této společnosti úplatu ve výši 757 709 Kč včetně smluvního úroku z neuhrazené části jistiny ve výši 18% jako příslušenství. Tato úplata měla být uhrazena v 60 měsíčních splátkách počínaje měsícem prosinec 2014, přičemž výše prvních 59 splátek činila 12 620 Kč, poslední splátka pak činila 13 129 Kč Smluvní úrok byl dohodnut ode dne podpisu smlouvy do zaplacení jistiny s tím, že se tento vypočítával za každý kalendářní měsíc a byl splatný v 18 měsíčních splátkách. Pokud jde o Smlouvu [číslo] žalovaná se za postoupení pohledávek, které byly jejím předmětem, zavázala uhradit uvedené [právnická osoba] úplatu ve výši 820 750 Kč včetně smluvního úroku z neuhrazené části jistiny ve výši 18% jako příslušenství. Rovněž tato jistina měla být splatná v 60 měsíčních splátkách po 13 600 Kč s výjimkou splátky šedesáté, která měla činit 18 350 Kč Smluvní úrok byl rovněž dohodnut od podpisu smlouvy do zaplacení jistiny, vypočítával se za každý kalendářní měsíc a byl splatný v 18 měsíčních splátkách. Žalovaná však předmětné částky nesplácela, v měsících lednu, únoru a březnu roku 2015 se dostala do prodlení, pročež žalobkyně své pohledávky za žalovanou v souladu s předmětnými smlouvami o postoupení pohledávek (konkrétně dle čl. III odst. 3 smluv) zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,025% denně z dlužné částky, tedy z neuhrazených jistin včetně smluvního úroku. Žalovaná na své závazky plynoucí ze Smlouvy [číslo] uhradila částku ve výši 441 866,93 Kč a na závazky ze Smlouvy [číslo] částku ve výši 436 476,40 Kč, kdy tyto finanční prostředky právní předchůdkyně žalobkyně na jednotlivé závazky žalované započítala. Žalobkyně vyčíslila své pohledávky za žalovanou ke dni [datum], zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok ve výši 18% pak požaduje od 1. 5. 2017 do zaplacení. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila a požaduje pouze k okamžiku podání žaloby, tedy do dne 30. 6. 2017. Žalobkyně dále uvedla, že ručitelským prohlášením ze dne [datum] připojeným ke Smlouvám [číslo] [číslo] se žalovaný jako ručitel v souladu s § 2018 občanského zákoníku zavázal, že splní závazky plynoucí z uvedených smluv, pakliže tyto nesplní žalovaná. [právnická osoba] pak žalovanou opakovaně písemně i ústně vyzývala ke splnění jejích povinností, naposledy tak učinila dne 9. 6. 2017. Žalovaná na tyto výzvy nereagovala, pouze dne 8. 6. 2017 zaslala [právnická osoba] peněžní částky ve výši 12 620 Kč a 13 600 Kč, které byly touto započteny na smluvní pokuty vzniklé ode dne 30. 4. 2017. Společnost [anonymizováno] a společnost [právnická osoba] následně oznámila dopisem ze dne [datum] žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila své pohledávky za žalovanou plynoucí ze Smlouvy [číslo] [číslo] na společnost [právnická osoba] Tímto dopisem byla žalovaná rovněž opět vyzvána k plnění. Postoupení pohledávek za žalovanou oznámila [právnická osoba] rovněž žalovanému, a to dopisem ze dne 25. 6. 2017. Tímto dopisem byl rovněž žalovaný z titulu ručení vyzván k úhradě dluhu žalované, avšak ani tento žádné peněžité plnění neposkytl. 2. Ve věci byl následně vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, který doplnila svým vyjádřením ve věci, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v žalobě za situace, kdy soud by měl nejprve zkoumat jako předběžnou otázku platnost právního jednání žalobkyně a žalovaných. Žalovaná dále dle svých následných vyjádření uzavřela předmětné smlouvy o postoupení pohledávek pouze v naivní důvěře, že nebude skutečnou dlužnicí, neboť jí statutární zástupce [právnická osoba], JUDr. [jméno] [jméno], slíbil, že se na její osobu pohledávky za žalovaným převedou pouze dočasně, po dobu auditu probíhajícího ve [právnická osoba]. Z tohoto důvodu také po určitou dobu hradila jednotlivé splátky. Panu [jméno] žalovaná důvěřovala, neboť spolu v minulosti spolupracovali na různých projektech. Dne 11. 6. 2017 bylo žalované zasláno oznámení o postoupení pohledávek ze [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], kdy toto postoupení považuje žalovaná za účelové. Toto postoupení ji také utvrdilo v tom, že byla JUDr. [jméno] uvedena v omyl, neboť tento již od počátku věděl, že ke zpětnému převodu pohledávek za žalovaným na [právnická osoba] nedojde. Vzhledem k tomu, že žalobkyně využila důvěry žalované, uzavřela tato předmětné smlouvy bez skutečného úmyslu. V jednání [právnická osoba] pak žalovaná spatřuje rozpor s dobrými mravy. Žalovaná dále uvedla, že obě smlouvy naplňují znaky spotřebitelských smluv, přičemž žalovaná se jejich podpisem dostala do postavení slabší smluvní strany a je od ní požadována úhrada zjevně nedobytných pohledávek. Žalovaná dále shledává vadu postupných smluv v jejich neurčitosti, spočívající v tom, že tyto nejsou dostatečně identifikovány. Žalovaná dále namítla, že dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva spojená s pohledávkou, včetně jejího zajištění. V původních smlouvách o půjčce uzavřených mezi společností [právnická osoba] jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem je uvedeno, že k zajištění těchto smluv vystavil dlužník při jejich podpisu na řad věřitele neúplně vyplněné směnky znějící na konkrétní částky. Při podpisu Smluv [číslo] [číslo] však tyto směnky nebyly rubopisem na žalovanou převedeny, byť v čl. II obou těchto smluv žalobkyně prohlašuje, že spolu s postoupenými pohledávkami nabývá postupník také jejich zajištění. Této skutečnosti si musel být statutární orgán [právnická osoba] vědom a směnky na žalovanou nepřevedl úmyslně. V následujícím vyjádření žalovaná rovněž dále poukázala na skutečnost, že smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] a žalovaným, které jsou předmětem Smluv [číslo] [číslo] jsou smlouvami reálnými, a jako takové vznikají, resp. právní poměry z těchto smluv vznikají odevzdáním předmětu zápůjčky. Na žalobkyni tak je, aby prokázala všechny okolnosti týkající se zápůjčky peněžních prostředků žalovanému a rovněž to, aby prokázala, zda bylo jednání spočívající v převodu pohledávky žalobkyně za žalovaným na žalovanou skutečně vážně míněným právním jednáním jak ze strany žalobkyně, tak ze strany žalovaných. Jako další argument neplatnosti postupních smluv, které jsou předmětem žaloby, žalovaná uvedla neexistenci vlastnického práva [právnická osoba] k pohledávkám za žalovaným, jelikož dle jejího názoru nedošlo k postoupení těchto pohledávek ze společností [právnická osoba], resp. [právnická osoba] jako postupitelů na [právnická osoba] jako na postupníka. Tento závěr žalovaná vyvozovala nejprve z neexistence smluv o postoupení pohledávek z původních věřitelů ([právnická osoba], [právnická osoba]) a [právnická osoba] a poté, co právní předchůdkyně žalobkyně tyto smlouvy předložila z absence jejich pravosti. Žalovaná spatřovala pochybnosti v dataci těchto postupních smluv, když tyto pochybnosti dovozovala z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] učiněných jmenovanými společnostmi vůči žalovanému, ve kterých je u [právnická osoba] uvedena adresa [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na které však tato společnost sídlila až za více než 9 měsíců po zaslání prvního z oznámení, tedy od 14. 10. 2014. Pochybnost je rovněž dána absencí dokladu o doručení uvedeného vyrozumění. Konečně žalovaná namítla, že neplatnost postupných smluv lze založit na zákl