12 C 73/2022-53 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 2 126 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] a SMS zpráv smlouvu o úvěru. Žalobkyně půjčila žalovanému dne [datum] částku 6 000 Kč. Tato částka byla žalovanému připsána na účet, který sdělil žalobkyni. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 198 Kč, celkem částku 6 198 Kč, do 30 dnů od poskytnutí. Na svůj dluh žalovaný naposledy uhradil splátku dne 14. 6. 2021. Poté se žalovaný dostal do prodlení se splácením, nehradil řádně a včas sjednané splátky a žalobkyni dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni 31. 1. 2022 činila na dlužném úvěru částku ve výši 1 400 Kč, na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši 198 Kč, poplatku za bezpečnou splátku částku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis částku ve výši 49 Kč, dále na smluvní pokutě částku ve výši 180 Kč a na účelně vynaložených nákladech částku ve výši 200 Kč, celkem 2 126 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 2 126 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 15. 6. 2021 do 31. 1. 2022 částkou 236,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 126 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 20. 1. 2021, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Z předložených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum] na základě žádosti žalovaného o úvěr, mu byl dne [datum] poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit též souhrnný poplatek ve výši 198 Kč, tedy celkovou částku 6 198 Kč, kterou splatí do 30 dnů od poskytnutí. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne 20. 1. 2021. 6. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu § 2048 citovaného zákona byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta za opožděné platby, a to ve výši 3 % z nesplacené jistiny. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru pak žalobkyně předala žalovanému částku 6 000 Kč, částka 198 Kč byla sjednána jako souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný úvěr uhradí do 30 dnů od poskytnutí. Žalovaný naposledy uhradil splátku dne 14. 6. 2021, zbývá nezaplacena na dlužném úvěru částka ve výši 1 400 Kč, na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši 198 Kč, dále smluvní pokuta ve výši 180 Kč, poplatky za bezpečnou splátku, za SMS a účelně vynaložené náklady v celkové výši 348 Kč, celkem 2 126 Kč. Nebylo prokázáno, že by tuto žalovaný uhradil a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 7. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 126 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).