5 C 345/2021-17 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 4 650 Kč, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] na částku 17 050 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 8. 12. 2021, č.j. 5 C 345/2021 - 14, které nabylo právní moci dne 21. 12. 2021 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo usnesení doručeno uložením dne 11. 12. 2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, ze které se žalobkyně zavázala zaplatit žalované částku 17 050 Kč. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku v celém rozsahu nezaplatila, důsledně tomu se žalobkyně domáhá zaplatit částku 4 650 Kč. Po přijetí nového občanského zákoníku dopadá dnem 1. 1. 2014 na danou problematiku ustanovení § 2390 o zápůjčce. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplatit tuto částku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a podle vyhl. MS číslo 254/2015 Sb. za 2 úkony po 300 Kč, celkem 1 000 Kč a soud uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.