7 C 83/2019-78 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6 652,95 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce ([právnická osoba]) žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se banka zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč, úvěr byl veden na sporožirovém účtu dlužníka č. [bankovní účet]. Za poskytnutý kontokorent se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 %. Žalovaný se zavázal splatit bance celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu tak, že nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky banky zajistí na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávky banky. Ze strany banky opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své povinnosti ze smlouvy neplnil včas, zejména neuhradil nepovolený záporný zůstatek na jeho sporožirovém účtu. Banka pak prohlásila celý kontokorent včetně úroků a ceny za služby za okamžitě splatný ke dni 1. 12. 2017, což bylo žalovanému oznámeno výzvou ze dne 1. 12. 2017. Žalobkyně požaduje uhrazení částky ve výši 6 652,95 Kč (tj. jistina úvěru ve výši 5 835,14 Kč, smluvní úroky ke dni 1. 7. 2018 ve výši 556,10 Kč a zákonné úroky z prodlení ke dni 1. 7. 2018 ve výši 261,71 Kč), smluvní úrok ve výši 18,90 % p. a. z částky 5 835,14 Kč (jistiny) za období od 2. 7. 2018 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 5 835,14 Kč (jistiny) za období od 2. 7. 2018 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy se jednalo o studentský kontokorentní úvěr, banka ověřovala pouze potvrzení o studiu a případné negativní informace, a to jak z rejstříku CBCB, tak interních systému ČS nebylo po klientovi požadováno doložení příjmů, když existence zaměstnaneckého poměru u studenta je nepravděpodobná, přesto však lze předpokládat jistý zdroj příjmu ve formě brigády, DPP/DPS, stipendia či např. kapesného od rodičů. Doložení tohoto typu příjmu v době vydání předmětné KK ČS nevyžadovala. 2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. V projednávané věci bylo usnesením ze dne 5. 9. 2019 č. j. 7 C 83/2019-42 přerušeno po dobu trvání účinků úpadku. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo zrušeno schválené oddlužení dlužníka (žalovaného), insolvenční řízení bylo zastaveno, když dlužník neplnil své povinnosti. 4. Žalovaný se k jednání soudu se nedostavil, ač byl řádně předvolán ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízené na den [datum] omluvila a souhlasila s jednáním bez jeho přítomnosti. 5. Z předložených listin žalobkyní tj. smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum], výpisu z účtu, výpisu osobního účtu, přehledu plnění, poslední výzvy před podáním žaloby a výpověď smlouvy, doručenky z 22. 12. 2017 bylo zjištěno, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 5 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě, s dohodnutou úrokovou sazbou 18,9% ročně, se splatností do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovanému byl předmětný úvěr poskytnut tím, že mu bylo umožněno na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru. Žalovanému na účtu vznikl debetní zůstatek, který nevrátil. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], dle podacího archu předaná k poštovní přepravě dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] předaného téhož dne k poštovní přepravě. Z informace z [anonymizováno] bylo zjištěno k [datum], že žalovaný neměl žádné žádosti o úvěr. 6. Ze seznamu přihlášených pohledávek, přihlášky pohledávky, zpráva o plnění oddlužení v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně do insolvenčního řízení přihlásila jistinu ve výši 5 835,14 Kč, smluvní úrok ve výši 556,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 261,71 Kč, smluvní úrok ve výši 18,90 % p. a. z částky 5 835,14 Kč za období od 2. 7. 2018 do 6. 8. 2019 ve výši 1 211,61 Kč, rok z prodlení z částky 5 835,14 Kč za období od 2. 7. 2018 do 6. 8. 2019 ve výši 516,06 Kč. V insolvenčním řízení byla žalobkyně uspokojena částkou 1 949,92 Kč. 7. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Žalobkyně tvrzení o prověřování úvěruschopnosti doložila informací z [anonymizováno], dle které k 3. 12. 2012 neměl žalovaný žádné žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně jiné skutečnosti vztahující se k prověřování příjmů a výdajů žalovaného neprověřovala, doklady prokazující schopnost žalovaného úvěr splácet nevyžadovala, když se jednalo o studentský kontokorentní úvěr. Soud má za to, že nelze pouze vycházet z předpokladu, že i student má jistý zdroj příjmů jako stipendium, příjem z brigád, kapesné od rodičů, jak vyplývá ze sdělení žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti klienta, ale je třeba takovýto závěr mít doložený. V daném případě právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr neprověřoval, pouze předpokládal, že jako student má jistý zdroj příjmů (stipendium, příjem z brigád, kapesné od rodičů), což není dostatečné pro závěr o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 5 835,14 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. 8. Vzhledem k tomu, že v rámci insolvenčního byla žalobkyně uspokojena částkou ve výši 1 949,92 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 3 885,22 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 11. 9. 2018 podané k poštovní přepravě dne 14. 9. 2018. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaný dostal od 20. 9. 2018. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 9. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 16,8 %. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 250,15 Kč z celkových nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 14b), odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Žalovaný je povinen zaplatit nákl