5 C 381/2022-39 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o postoupení pohledávek, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 409,20 Kč, kterou žalovaný dluží ze Smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno], uzavřené dne [datum] na částku 6 000 Kč. 1. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil, svoji neúčast neomluvil. 2. Soud pro nečinnost účastníků postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl listinné důkazy, na základě kterých zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému částku 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Podle výpisu z účtu byla částka 6 000 Kč poskytnuta dne [datum] na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaný se zavázal, že ve lhůtě do 3. 10. 2020 dlužnou částku vrátí s tím, že současně zaplatí celkový poplatek za poskytnutí úvěru 2 449,20 Kč, celkem k zaplacení 8 639,88 Kč s tím, že roční zápůjční úroková sazba činí 40 %, RPSN 9 867,10 %. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani poté, co byl vyzván k zaplacení částky současně s oznámením o postoupení pohledávky dne [datum]. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně na straně postupníka a společnost [právnická osoba] na straně postupitele Smlouvu o postoupení pohledávek, pod pořadovým [číslo] byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 17 788,19 Kč. Před podáním žaloby doporučeným dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 25 483,19 Kč (neuhrazená jistina 17 788,18 Kč, náklady právního zastoupení 7 695 Kč), do tří dnů od doručení této výzvy. Doporučený dopis byl předán k poštovní přepravě dne [datum] pod podacím číslem [anonymizováno]. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně v žalobním návrhu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit závěr, jakým způsobem postupitelka před uzavřením Smlouvy o úvěru s žalovaným v souladu s § 86 zákona číslo 257/2016 Sb. prověřila úvěryschopnost žalovaného, vyjma zmínky, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB, žádné důkazy v tomto směru nedoložila. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že v případě, že soud nárok posoudí jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, požaduje zaplacení částky 6 000 Kč. K dotazu soudu sdělila [právnická osoba] dne [datum], že ve prospěch účtu s názvem [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], datum narození [datum], bytem [obec a číslo], číslo účtu [číslo] byla dne [datum] připsána částka 6 000 Kč z účtu číslo [bankovní účet] [právnická osoba] 3. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. V daném případě z listinných důkazů soud dovodil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný získal částku 6 000 Kč s tím, že se zavázal zaplatit žalobkyni ve lhůtě 29 dnů částku 8 639,88 Kč (po slevě), částku 12 599,88 Kč (před slevou). Právní nástupkyně věřitelky, žalobkyně netvrdila soudu žádné skutečnost ani nedoložila žádné důkazy, ze kterých by bylo možné zjistit, jakým způsobem původní věřitelka posoudila úvěryschopnost žalovaného. Za této situace soud dospěl k závěru v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že smlouva o úvěru je neplatná a věc lze posoudit podle zákonných ustanoveních o bezdůvodném obohacení. Žalovaný ve stanovené lhůtě částku 6 000, která mu byla dne [datum] zaslána na jeho účet nevrátil, neučinil tak ani na základě výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 1. 2022, důsledně tomu se má za to, že se žalovaný na úkor původní věřitelky obohatil. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], za této situace je aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění pohledávky ve výši 6 000 Kč za žalovaným dána. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení této částky. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno. 6. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil neplatnost smluvního ujednání úřadníků o úvěru, návrh v části, co do zaplacení částky 6 409,20 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 4. 10. 2020 do zaplacení jako nedůvodný zamítl. 7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 8. Soud má za to, že u žalovaného, který získal na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, jsou důvody pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů soudního poplatku ve výši 800 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul] [jméno] [jméno], sídlem [adresa].