13 C 23/2025-46 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně nemá k dispozici. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč. Tato částka byla žalovanému připsána na účet, který sdělil právnímu předchůdci žalobkyně. Na svůj dluh žalovaný neuhradil žádnou částku. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Tato společnost uzavřela se žalobkyní smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne , datum, činila na dlužném úvěru částku ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne , datum, . Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplatit částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne , datum, , ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu.2. Žalovaný se k jednání, které se konalo dne , datum, nedostavil, ač byl řádně vyrozuměn obsílkou, doručenou mu fikcí uložením zásilky dne , datum, dle § 49 o. s. ř. a soud pak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez účasti žalovaného. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.3. Z předložených listinných důkazů, a to z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek. Tato společnost uzavřela se žalobkyní smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne , datum, . Dále bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána výzva k plnění podle § 142a o. s. ř. ze dne , datum, .4. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, .5. Z provedených důkazů pak bylo po skutkové stránce prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal dne , datum, na účet žalovaného vedený u , právnická osoba, částku 20 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, bylo prokázáno, že účet, na který byla poukázána předmětná platba, je účtem žalovaného. Naopak dle názoru soudu však nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když soudu tato smlouva nebyla předložena.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.7. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný neuhradil. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího lístku se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílané zásilky byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 15. 9. 2025 (kdy byla žalovanému doručena žaloba spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřil), následující den, to je 16. 9. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 17. 9. 2025 do prodlení.8. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení, podle § 1970 o. z., když jejich výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.9. Ohledně úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 9. 2024 do 16. 9. 2025 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení byl návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Za této situace byla v řízení převážně úspěšná žalobkyně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 766 Kč, přičemž tato částka představuje 74,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení 20 000 Kč v rozsahu 87,21 % a úspěchu žalovaného 2 558,77 Kč v rozsahu 12,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).