Okresní soud v Lounech 17 C 235/2025-61 – Náklady řízení

Žalobkyně se obrátila dne 28. 11. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 25 518 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektrické energie ze dne , datum, č. , hodnota, jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. , Anonymizováno, nacházejícím se na adrese , adresa, za období od 12. 1. 2024 do 10. 5. 2024. Žalovaná částka sestává z vyúčtované ceny za dodávku elektřiny ve výši 19 018 Kč a z neuhrazeného poplatku za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě ve výši 6 500 Kč.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Žalovaný v řízení na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Nařízení Brusel I bis tak jako klíčový ukazatel mezinárodní příslušnosti stanoví hledisko bydliště žalovaného. Z úřední činnosti, konkrétně z telefonického hovoru s žalovaným uskutečněným v soudním řízení sp. zn. 17 C 427/2024 je soudu známo, že žalovaný bydlí na adrese , adresa, . V místě původu, tj. na Slovensku, je žalovaný evidován jako bezdomovec /viz sdělení slovenského Okresního soudu v Bánské Bystrici na č. l. 45/. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. , Anonymizováno, nacházejícím se na adrese , Adresa žalovaného, , a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Součástí smlouvy bylo i ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit poplatek ve výši 6 500 Kč v případě, že dojde ke sjednání dodatkového balíčku a současně dojde k předčasnému ukončení smlouvy na straně zákazníka. Ve smlouvě byl sjednán dodatkový balíček – Ceník Léto 25 s platností do 30. 6. 2025 /viz smlouva, všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky Ceník Léto 25/. Žalobkyně z důvodu neuhrazených dlužných pohledávek ukončila dodávky elektřiny a ukončila předmětnou smlouvu k , datum, /viz ukončení smlouvy/. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , hodnota, znějící na částku 12 855 Kč za spotřebu elektřiny v období od 12. 1. 2024 do 10. 5. 2024 se splatností do 6. 6. 2024 a následně opravnou fakturou č. , hodnota, znějící na částku 6 163 Kč za spotřebu elektřiny ve stejném období od 12. 1. 2024 do 10. 5. 2024 se splatností do 2. 9. 2024. Opravná faktura nenahrazuje předchozí fakturu, ale toliko jí doplňuje, neboť je jí účtován pouze rozdíl mezi původně zjištěným stavem elektroměru 5 115 kWh a nově opraveným stavem 5 893 kWh /viz příslušné faktury/. Jelikož z důvodu na straně zákazníka (neplnění platebních povinností) došlo k předčasnému skončení smlouvy, žalobkyně žalovanému vyúčtovala sjednaný poplatek ve výši 6 500 Kč, a to fakturou č. , hodnota, se splatností do 24. 4. 2024 /viz příslušná faktura/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Soud rovněž přiznal žalobkyni poplatek ve výši 6 500 Kč, když mezi účastníky byl sjednán dodatkový balíček Ceník Léto 25 s trváním do , datum, , přičemž v důsledku neplnění platebních povinností žalovaným došlo k předčasnému ukončení smlouvy. Žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen ve smlouvě a obchodních podmínkách žalobkyně včetně příslušeného ceníku. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.13. Pokud jde o odůvodnění výroku II. rozsudku ohledně doplatku soudního poplatku, v daném případě byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, soudní poplatek tak byl původně vypočítán podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“), a to v částce 1 021 Kč. V této částce byl také žalobkyní uhrazen. Avšak soud návrhu nevyhověl a ve věci elektronický platební rozkaz nevydal. Bylo tedy třeba žalobkyni doměřit soudní poplatek podle položky 2 odst. 2 sazebníku, a to podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, tzn. do částky 1 276 Kč, neboť předmětem řízení je částka 25 518 Kč. Jelikož žalobkyně na soudním poplatku již uhradila částku 1 021 Kč, činí výše doplatku soudního poplatku částku 255 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 091 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 276 Kč (tj. včetně doměřené části soudního poplatku) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 518 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.