17 C 244/2025-82 – Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 63 070 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách s proměnlivou výší, kdy žalovaná byla povinna hradit do každého 2. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období a jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. Totožnost žalované byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalované a z předložené kopie občanského a řidičského průkazu. Žalovaná úvěr čerpala ve výši celkem 35 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 7. 5. 2024. Žalovanou částku 63 070 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 35 000 Kč, smluvní úrok ve výši 14 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 14 070 Kč, příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 000 Kč od 8. 5. 2024, tedy ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, provedla lustraci žalované v registru SOLUS, NRKI a BRKI a zjistila příjmy žalované ze zaměstnání za poslední tři měsíce.2. Po podání žaloby žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, neboť opomenula v žalobě zohlednit dílčí úhrady žalované provedené před podáním žaloby v celkové výši 29 009 Kč. O částečném zastavení řízení na podkladě zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 4. 2026, č. j. 17 C 244/2025-63, v jehož důsledku předmětem řízení zůstala pouze dlužná jistina ve výši 34 061 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 34 061 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení.3. Žalovaná uvedla, že se snažila s žalobkyní marně domluvit na smírném řešení sporu, přičemž namítala nemravnost sjednané úrokové sazby. Žalovaná uvedla, že je samoživitelkou a nachází se ve špatné finanční situaci, žalobkyni navrhovala úhradu dluhu ve splátkách 4 000 Kč měsíčně.4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se taktéž z jednání omluvila s tím, že v daný den má naplánovanou kontrolu u lékaře. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastnic řízení.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách s proměnlivou výší, kdy žalovaná byla povinna hradit do každého 2. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období a jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní úroková sazba činila 40 % měsíčně, RPSN činila 5535,72 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím kopie občanského a řidičského průkazu /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 35-36, všeobecné obchodní podmínky v databázi soudu ISAS, kopie osobních dokladů na č. l. 41-42/. Žalovaná úvěr opakovaně čerpala, a to celkem ve výši 35 000 Kč /viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 43-49, sdělení banky o vyplacení úvěru na č. l. 16/. Se splácením splátek se však žalovaná dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 7. 5. 2024 splatným /viz zesplatnění úvěru na č. l. 40/. Ještě před tím žalovaná žalobkyni v emailové zprávě ze dne 15. 1. 2024 namítala nemravnost úrokové sazby a navrhovala smírné řešení, podle kterého by uhradila celkem částku 8 000 Kč ve dvou měsíčních splátkách po 4 000 Kč /viz návrh smírného řešení na č. l. 20/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025 /viz předžalobní výzva na č. l. 57 včetně podacího lístku na č. l. 58/.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 37-39 a přílohy ke smlouvě o kontokorentním úvěru na č. l. 53-56 soud neučinil žádné relevantní zjištění pro toto řízení, zejména jimi není prokázáno, že by předmětná pohledávka byla postoupena na jiného věřitele.7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně soudu předložila 3 poslední výplatní pásky žalované, a to za měsíce červen až srpen 2023. V červnu 2023 činila čistá mzda žalované částku 18 435 Kč, v červenci 2023 částku 21 718 Kč a v srpnu 2023 částku 18 626 Kč. Dále měla žalobkyně k dispozici formulář nazvaný žádost o spotřebitelský úvěr, v němž je vyplněno, že žalovaná je svobodná, pečuje sama o jedno nezletilé dítě, s nímž bydlí v pronajatém domě. Má základní vzdělání. Jejím zaměstnavatelem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Měsíční příjem činí 19 593 Kč a měsíční výdaje činí 8 000 Kč /viz žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 24, výplatní pásky na č. l. 25-27/. Z těchto listin má soud za prokázané, že žalobkyně zjišťovala a náležitě ověřovala příjmy žalované. Pokud však jde o výdaje, z předložených důkazů není prokázáno, že by žalobkyně jakkoli ověřovala skutečné výdaje žalované. Pokud jde o výdaje ve výši 8 000 Kč uvedené ve formuláři žádosti o spotřebitelský úvěr, není patrné, jakým způsobem byla tato informace získána a zejména ověřena. Tvrzení žalobkyně o provedení lustrace žalované v registru SOLUS, NRKI a BRKI nebyla podložena žádným důkazem. Soud tedy nemohl uzavřít, že by žalobkyně jakkoli blíže zjišťovala skutečné výdaje žalované, zejména její výdaje na dříve čerpané úvěry a zápůjčky, tedy její úvěrovou historii. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjm