17 C 29/2026-92 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 3. 2. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 106 044,82 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr do výše 100 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 73,10 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 914 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 96 796 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni 20. 11. 2025. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka 106 044,82 Kč se tak skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 97 341,83 Kč (přičemž tato nová jistina úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 82 598,92 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 14 742,91 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2×499 Kč) za prodlení s úhradou splátek delším 30 dnů, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč (3×200 Kč za prodlení s úhradou splátky delším 15 dnů), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne 22. 11. 2025 do dne vyhotovení žaloby (2. 2. 2026), v celkové kapitalizované výši 7 105,82 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 73,10 % ročně z (původní) jistiny 82 598,92 Kč od 22. 11. 2025 do 15. 12. 2025 a dále ve výši 11,50 % ročně z (původní) jistiny 82 598,92 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení (nejvýše však v částce 298 684 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 98 939 Kč (součtu původní jistiny 82 598,92 Kč, přirostlých úroků 14 742,91 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrady nákladů ve výši 600 Kč) od 22. 11. 2025 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně zjistila a ověřila příjem žalovaného a dále z hlediska výdajů vycházela ze sdělení žalovaného, která jsou zaznamenána ve formuláři hodnocení klienta. Dále vycházela z částky životního a existenčního minima a provedla lustraci žalovaného v NRKI. Žádné další výdaje žalovaný žalobkyni nesdělil a zároveň ve formuláři prohlášení klienta prohlásil, že veškeré sdělené údaje jsou úplné a pravdivé, nemá žádné splatné dluhy atp. V závěrečném návrhu pak žalobkyně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť žalovaný při jednání měl žalobou uplatněný nárok uznat.2. Žalovaný k věci uvedl, že má zhruba desetiletou úvěrovou historii, nyní má dluhy z asi 15 úvěrů. Žalovaný opakovaně žádal o řešení jeho finanční situace skrze insolvenční řízení. Žalovaný chce své dluhy splatit, ale není schopen celkovou dlužnou částku hradit ani ve splátkách, proto je insolvence jedinou cestou, jak tuto situaci řešit. Nyní žalovaný učinil všechny kroky pro to, aby mu bylo schváleno oddlužení. prostřednictvím kterého chce dluhy hradit, kdy předpokládá, že dluhy budou uhrazeny do jednoho roku. Žalovaný poukázal na to, že nemá právní vzdělání, a proto není schopen podat žádné relevantní informace k úvěruschopnosti, k tomu, zda byl úvěr v této věci správně poskytnut, protože to nedokáže posoudit.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní coby poskytovatelem spotřebitelského úvěru dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ve znění jejího dodatku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 73,09 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 914 Kč. RPSN činila 103,30 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou delší než 30 dnů a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný nejprve požádal o poskytnutí úvěru, k čemuž sám přiložil požadované informace, zejména doklad o bankovním účtu, kopii občanského průkazu a listiny k ověření úvěruschopnosti. Bankovní účet žalovaného byl ověřen prostřednictvím tzv. identifikační platby ve výši 1 Kč. Po ověření úvěruschopnosti žalobkyně zaslala žalovanému veškerou smluvní dokumentaci a žalovaný následně projevil vůli smlouvu uzavřít ve formě SMS zprávy obsahující vygenerovaný jedinečný podpisový kód /viz smlouva o úvěru na č. l. 6, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru na č. l. 39-40, předsmluvní formulář na č. l. 17-20, podmínky podpisu na dálku na č. l. 38, základní informace o klientovi, doklad o úhradě identifikační platby, potvrzení o odeslané a přijaté SMS zprávě na č. l. 43-44, kopie občanského průkazu na č. l. 27-28, oznámení o schválení úvěru na č. l. 9/. Žalovaný úvěr čerpal, jistina ve výši 100 000 Kč mu byla vyplacena na jeho bankovní účet, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 96 796 Kč, tj. 14 splátek. Žalobkyně proto žalovaného postupně celkem 2 výzvami vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný ani tak své povinnosti dodatečně nesplnil, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 20. 11. 2025, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 35, sdělení banky o vyplacení úvěru na č. l. 58, karta klienta na č. l. 12, výzvy k zaplacení na č. l. 15-16, oznámení o zesplatnění na č. l. 14, dodejka na č. l. 13/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva na č. l. 11 včetně podacího archu na č. l. 42/.4. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Podle údajů v tomto formuláři čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 45 000 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami, především doklady o výplatě mzdy za poslední 4 měsíce, včetně jedné výplatní pásky. Ke zkoumání příjmů tak soud nemá žádné výhrady. Měsíční výdaje žalovaného ve formuláři hodnocení klienta byly uvedeny ve výši 4 860 Kč (životní minimum) a ve výši 7 515 Kč na bydlení (nájemné, inkaso) a dále výdaje na dosavadní splátky žalobkyni ve výši 6 646 Kč. Celkové výdaje tak měly činit 19 021 Kč měsíčně. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno „pronájem“ /viz hodnocení klienta na č. l. 21, doklady o výplatě mzdy na č. l. 22, 26, 83-84, zúčtování odměny za měsíc květen na č. l. 23-25, výpis poplatků z bankovního účtu na č. l. 29-30/. Žalovaný ve formuláři prohlášení klienta mimo jiné prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti němu podána žaloba, nenachází se v úpadku, veškeré údaje poskytnuté žalobkyni jsou pravdivé a úplné /viz prohlášení klienta na č. l. 32-33/. Žalobkyně dále v rámci prověřování úvěruschopnosti provedla lustraci žalovaného v registru NRKI, přičemž ve výstupu z této databáze je pouze uveden počet finančních institucí s žádostí 4, celková expozice 257 182 Kč, limit 105 000 Kč a dluh po splatnosti 29 671 Kč /viz výpis z NRKI na č. l. 34/.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele