Okresní soud v Lounech 17 C 40/2026-64 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se obrátila dne 22. 10. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 157 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila jednak tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat půjčku ve výši 8 000 Kč, a žalovaná se zavázala půjčku splatit spolu s položkou ve výši 5 920 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,66 % ročně v částce 1 120 Kč, částky 1 600 Kč za administrativní poplatek, částky ve výši 3 200 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 244 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 7. 9. 2017. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala uhradit za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši 232 Kč. Žalovaná půjčku čerpala ve výši 8 000 Kč v hotovosti, nedodržela však řádně podmínky pro splácení a dosud na svůj dluh uhradila pouze částku 245 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 7. 9. 2017 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Z tohoto právního titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky 13 907 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 7 999,99 Kč, dlužný poplatek ve výši 5 679,07 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 227,94 Kč. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku od 8. 9. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 4 311,37 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 15. 9. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 1 454,36 Kč a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.2. Dále nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat půjčku ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala půjčku splatit spolu s položkou ve výši 7 400 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,66 % ročně v částce 1 400 Kč, částky 2 000 Kč za administrativní poplatek, částky ve výši 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 305 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 16. 6. 2017. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala uhradit za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši 290 Kč. Žalovaná půjčku čerpala ve výši 10 000 Kč v hotovosti, nedodržela však řádně podmínky pro splácení a dosud na svůj dluh uhradila pouze částku 3 440 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 16. 6. 2017 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Z tohoto právního titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky 14 250 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 4 020 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 230 Kč. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku od 17. 6. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 5 934,72 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 24. 6. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 2 003,56 Kč a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku splatit spolu s položkou ve výši 5 920 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,66 % ročně v částce 1 120 Kč, částky 1 600 Kč za administrativní poplatek, částky ve výši 3 200 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 244 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 7. 9. 2017. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala uhradit za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši 232 Kč /viz smlouva o půjčce na č. l. 36, smluvní podmínky na č. l. 37/. Žalovaná půjčku čerpala v hotovosti ve výši 8 000 Kč, se splácením splátek se však dostala do prodlení, když dosud na svůj dluh uhradila pouze částku 245 Kč.6. Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku splatit spolu s položkou ve výši 7 400 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,66 % ročně v částce 1 400 Kč, částky 2 000 Kč za administrativní poplatek, částky ve výši 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 305 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 16. 6. 2017. Ve smlouvě se žalovaná dále zavázala uhradit za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši 290 Kč /viz smlouva o půjčce na č. l. 32-33/. Žalovaná půjčku čerpala v hotovosti ve výši 10 000 Kč, se splácením splátek se však dostala do prodlení, když dosud na svůj dluh uhradila pouze částku 3 440 Kč.7. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky vůči žalované z výše uvedených smluv postoupeny na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 40-43, seznam postoupených pohledávek na č. l. 38-39, potvrzení o úhradě na č. l. 45, oznámení o postoupení pohledávky č. l. 31 včetně podacího lístku na č. l. 48/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 11. 12. 2020, a to ve lhůtě do 26. 12. 2020/viz výzva k plnění na č. l. 46-47 včetně podacího lístku na č. l. 49/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.8. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí před uzavřením každé z předmětných smluv. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila ke každé smlouvě pouze formulář nazvaný karta zákazníka, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři k první ze zmíněných smluv žalovaná byla svobodná, pečovala o 2 nezaopatření děti, žila v nájmu, nepracovala a pobírala příjem od Úřadu práce ve výši 25 248 Kč. Její celkové měsíční výdaje činily 15 023 Kč a sestávaly se z nájmu ve výši 2 400 Kč, výdajů domácnosti ve výši 11 250 Kč a splátek jiných úvěrů ve výši 1 373 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 34-35/. Dle údajů uvedených v tomto formuláři ke druhé ze zmíněných smluv žalovaná byla svobodná, pečovala o 2 nezaopatření děti, žila v nájmu, nepracovala a pobírala příjem od Úřadu práce ve výši 14 448 Kč. Její celkové měsíční výdaje činily 15 100 Kč a sestávaly se z nájmu ve výši 4 250 Kč, výdajů domácnosti ve výši 10 000 Kč a splátek jiných úvěrů ve výši 850 Kč. Za zmínku stojí, že v kolonce výše nájmu byla původně uvedena částka 12 500 Kč, která byla přeškrtnuta a vedle toho byla naspána uvedená částka 4 250 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 29-30/.9. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smlouvy) posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a v souladu s přechodným ustanovením § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle dosavadního právního předpisu, tj. podle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Dle ust. § 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.12. Dle ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ nedostála.17. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované uvedená v tzv. kartě zákazníka, zejména že by dostatečně ověřovala výši příjmů a výdajů žalované, potažmo dalších členů její domácnosti a taktéž že by provedla ověření úvěrové historie žalované. V kartách zákazníka je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené listiny. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované odborné posouzení. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně tak soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, a to zejména za situace, kdy o výdajích žalované uvedených ve formulářích lze mít důvodné pochybnosti, především co se týče nákladů na bydlení. S ohledem na absenci předložení dalších podkladů ze strany žalobkyně soudu proto nezbývalo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované v okamžiku uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistin spotřebitelských úvěrů z titulu bezdůvodného obohacení.18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v prvním případě jistinu v celkové výši 8 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Současně z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na tento svůj závazek dosud uhradila částku ve výši 245 Kč. V případě druhé smlouvy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 10 000 Kč taktéž bez právního titulu. Současně z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na tento svůj závazek dosud uhradila částku ve výši 3 440 Kč. Obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně pak byly postoupeny na žalobkyni. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku 7 755 Kč ohledně prvního nároku a částku 6 560 Kč ohledně druhého nároku, a to v obou případech z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vyplývaly z neplatně uzavřených smluv.19. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalované částky řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to však pouze z částek odpovídajících výši bezdůvodného obohacení. Zákonný úrok z prodlení pak byl žalobkyni přiznán až od 27. 12. 2020, jelikož splatnost nároku z titulu bezdůvodného obohacení nastává až na základě výzvy věřitele (viz § 1958 odst. 2 o. z.). První výzva k úhradě doložená žalobkyní je až předžalobní výzva, v níž byla žalované stanovena lhůta splatnosti do 26. 12. 2020. Až ode dne následujícího se tak žalovaná dostala do prodlení. Ve zbytku byl uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítnut.20. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08.