7 C 219/2025-73 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním domáhala po žalovaném uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 35 440 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím sítě internet dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba 1 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 3. 6. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 6. 6. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 7. 6. 2024. Žalobkyně požaduje pohledávku v celkové výši 28 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč nejpozději splatných dne 6. 6. 2024 vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od 7. 6. 2024 do 14. 6. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy v kapitalizované výši 7 440 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Úvěruschopnost klienta byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 14. 6. 2025.2. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podaném návrhu.3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 3. 11. 2025 č. j. 7 C 219/2025-68, které nabylo právní moci, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve stanovené lhůtě od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni bylo usnesení doručeno do datové schránky dne, Anonymizováno, 7. 11. 2025. Žalovaný byl dne 12. 11. 2025 vyrozuměn o uložení zásilky a připravení zásilky k vyzvednutí, 10. dnem se od tohoto data se má za doručenou, dne 26. 11. 2025 byla zásilka pro žalovaného vložena do domovní schránky adresáta. Žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru datovanou dne , datum, , potvrzení o provedení platby dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, vždy ve výši 5 000 Kč, kopii občanského průkazu, oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku ze stejného dne, výpisy z účtu žalovaného vedeného u , banka, . č. , č. účtu, , žádost o spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je formulářem, který neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč. Dopisem ze dne 3. 6. 2024 žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, . Dopisem ze dne 14. 6. 2025 podaným dle podacího lístku téhož dne k přepravě zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení částky 65 586,46 Kč z titulu uzavřené smlouvy do tří dnů. Ze zprávy , banka, . bylo zjištěno, že na účet žalovaného byly od žalobkyně v roce 2024 dne , datum, vždy ve výši 5 000 Kč připisovány finanční částky v celkové výši 20 000 Kč. V žádosti o úvěr k osobě žalovaného bylo uvedeno, že je svobodný, invalidní důchodce, bydlení v pronájmu, měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, měsíční výdaje , hodnota, Kč, 1 člen domácnosti. Ve výpise z účtu za období od , datum, do , datum, jsou zapsány příchozí platby invalidní důchod , hodnota, Kč, od Úřadu práce , hodnota, Kč, čerpání úvěru, vklady přes bankomat bez specifikace plateb, odchozí platby jsou identifikovány jako transakce platbou bez specifikace účelu platby, dále platby za hru (, právnická osoba, ), žádná z odchozích plateb není identifikovaná jako úhrada nájmu, inkasa, služeb spojených s bydlením. Rovněž v období od , datum, . do , datum, a v období od , datum, . do , datum, jsou na účtu evidovány transakce se stejnou identifikací nebo bez uvedení účelu platby jako za období , datum, do , datum, .6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).7. Na základě předložených důkazů, soud dospěl, k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpisy účastníků, nebylo prokázáno uzavření smlouvy. Pokud prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V projednávané věci bylo prokázáno, že příslušná žalobkyní tvrzená částka ve výši 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, byla připsána na jeho účet, avšak nebyl doložen právní důvod plnění. Nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný uvedenou částku vrátil.8. Bylo-li doloženo provedení platby na účet žalovaného, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč a uložil mu povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení z této částky ode dne 19. 6. 2025, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2024 podanou téhož dne k poštovní přepravě byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta. I v případě prokázání uzavření smlouvy o úvěru je zřejmé z dosud předložených důkazů, že žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, když poskytla úvěr žalovanému, u kterého neprověřila výdaje související s náklady na bydlení a na služby s tím spojené, příjmy mimo jiné čerpal z půjček a příjmy využíval k hraní. Úvěrová smlouva by v takovém případě byla neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně by měla též jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě čerpané částky ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.9. Ve věci žalobkyně navrhovala vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, neboť byl požadován vysoký smluvní úrok, a to ve výši 40% měsíčně. Výše soudního poplatku činí 1 772 Kč, žalobkyně na soudní poplatek uhradila částku 1 418 Kč. Žalobkyni pak byla uložena povinnost doplatit soudní poplatek státu na účet okresního soud ve výši 354 Kč.10. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná a nárok na náhradu nákladů řízení má v rozsahu 12,87 % nákladů účelně vynalože