7 C 227/2020-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 430 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 18. 8. 2018 do 6. 2. 2020 ve výši 322 Kč, s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 7. 5. 2018 do 17. 8. 2018, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy o„ [název pojištění] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] ohledně pojištění vozidla [typ] [typ] [registrační značka] [číslo] to ve výši 2 030 Kč, a částku 400 Kč jako poplatek za odeslání upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 7. 5. 2018, Všeobecnými pojistnými podmínkami a pojistných podmínek [název pojištění] [anonymizována tři slova] [číslo], bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [typ] [typ] [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s pojistným obdobím jeden pojistný rok a ročním pojistným 7 472 Kč. Pojistné mělo být hrazeno pololetně po 3 662 Kč, se splatností prvního dne pojistného období. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 7. 5. 2018. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 7. 5. 2018 do 16. 8. 2018 v celkové výši 2 030 Kč, žalobkyně žalovanému účtuje poplatky za upomínání 120 Kč + 160 Kč + 120 Kč Sazebníkem vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1.7.2016 žalobkyně dokládala výši poplatku 80 Kč za předžalobní upomínku po zániku pojištění formou SMS/mail – klient se souhlasem s elektronickou komunikací, 160 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a 120 Kč za předžalobní upomínku po zániku pojištění formou dopisu – klient bez souhlasu s elektronickou komunikací. Z dodejky vyplynulo, že žalobkyně zasílala žalovanému upomínku dlužného pojistného prostřednictvím České pošty, s.p., zásilka byla na poště uložena dne 28. 6. 2018. Přípisem ze dne 28. 8. 2018 žalobkyně dokládala, že žalovanému oznámila, že pojištění zaniklo pro neplacení pojistného dnem 16. 8. 2018 (bez přiložení dokladu o zaslání či doručení). Právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení žalované částky před podáním žaloby přípisem ze dne 21. 6. 2019. Z výpisu z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal dne 21. 6. 2019 žalovanému zásilku. 5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ust. § 2758 odst.2 o.z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 7. Podle § 2765 o.z. zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. 8. Podle § 2782 odst. 1 odst. 2 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 odst. 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle 12 odst. 1 písm.e) zák.č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 12. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením § 2758 odst. 1 o.z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 7. 5. 2018 do 17. 8. 2018 a soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného ve výši 2 030 Kč vyhověl. Bylo na žalovaném, pokud dlužné pojistné uhradil, aby toto tvrdil a ke svému tvrzení soudu nabídl důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 2 030 Kč za dobu od 18. 8. 2018 do 6. 2. 2020 v kapitalizované výši 264,24 Kč. 15. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 16. Podle ust. § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 17. Vedle dlužného pojistného žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení poplatků 400 Kč za zaslání upomínek na dlužné pojistné (120 Kč + 160 Kč + 120 Kč). Z předložených listinných důkazů, zejména pojistné smlouvy, lze konstatovat, že sjednání poplatku za zaslání upomínky v této výši není předmětem vlastních smluvních ujednání mezi účastníky. Jak uvádí sama žalobkyně, požaduje poplatek za zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného ve výši 400 Kč, dle předložení bilance pojistné smlouvy by se mělo jednat o poplatky za upomínání ve výši 120 Kč + 160 Kč + 120 Kč. Žalobkyně doložila zaslání pouze jedné upomínky. V tomto směru lze ve věci zaujmout stanovisko a rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (ve smyslu ust. § 115a o.s.ř). Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za zaslání upomínky je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě hradit paušální náklady za zaslání upomínky by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit paušální náklady za zaslání upomínky výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše paušálních nákladů k výši (význ