7 C 266/2021-51 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 241 Kč s příslušenstvím, s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1. 5. 2020 do 1. 10. 2020, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy o„ Flexi rizikové životní pojištění“ [číslo] které bylo mezi účastníky sjednáno s počátkem pojištění dne 1. 3. 2020, uzavřené mezi účastníky řízení dne 18. 2. 2020, a to ve výši 2 891 Kč, a částku 350 Kč jako poplatku předčasné ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Návrhem na uzavření pojistné smlouvy ze dne 18. 2. 2020, [číslo] včetně příloh a záznamu z jednání, potvrzení o přijetí nabídky [číslo] ze dne 28. 2. 2020, pojistky a Všeobecných pojistných podmínek pro [anonymizováno] rizikové životní pojištění bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] rizikové životní pojištění“. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně 583 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 3. 2020. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Přípisem ze dne 4. 8. 2020, včetně dodejky, žalobkyně dokládala, že upomínala žalovaného o úhradu dlužného pojistného, s upozorněním na možnost zániku pojištění, pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno do 1. 10. 2020. Přípisem ze dne 16. 11. 2020 žalobkyně dokládala, že upomínala žalovaného o úhradu dlužného pojistného před podáním žaloby. Přípisem ze dne 15. 10. 2020 oznamovala žalobkyně žalovanému, že dnem 1. 10. 2020 zaniká sjednané pojištění pro neplacení pojistného. Přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 1. 2020, včetně výpisu z poštovního podacího archu, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně jménem žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy, přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] rizikové životní pojištění a vyúčtování pojistné smlouvy má soud za prokázané, že dlužné pojistné (kapitálová hodnota smlouvy) za dobu od 1. 5. 2020 do 1. 10. 2020 činí 2 891 Kč, poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy byl žalobkyní stanoven na částku 350 Kč. 5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Dle ustanovení § 2782 odst.1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením § 2758 o.z.. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 5. 2020 do 1. 10. 2020 a soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného ve výši 2 891 Kč vyhověl. Bylo na žalovanému, pokud dlužné pojistné uhradil, aby toto tvrdil a ke svému tvrzení soudu nabídl důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 2 891 Kč, tj. úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 891 Kč od 9. 11. 2020 do 12. 4. 2021 v kapitalizované výši 101,20 Kč. 9. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle ust. § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Vedle dlužného pojistného žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení poplatku 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Z předložených listinných důkazů, zejména pojistné smlouvy a pojistných podmínek lze konstatovat, že sjednání poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy v této výši není předmětem vlastních smluvních ujednání mezi účastníky. V tomto směru lze ve věci zaujmout stanovisko a rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (ve smyslu ust. § 115a o.s.ř). Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše paušálních nákladů k výši (významu) jimi zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy je tak neplatné, když poskytovatel žádnou takovou povinnost nemá. Ujednání, jež nebylo součástí samotného smluvní textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaný připojil svůj podpis, nýbrž součástí všeobecných pojistných podmínek, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. ÚS 3512/11, jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013, sp.zn. IV. ÚS 3465/12). Ústavní soud v nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Pokud je ujednání o smluvní pokutě – v rozporu s citovaným názorem Ústavního soudu – obsaženo toliko ve všeobecných obchodních podmínkách, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednaný poplatek přiznat (viz též ust. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Soud proto požadavek na zaplacení částky 350 Kč jako nákladů za předčasné ukončení pojistné smlouvy nepovažuje za odůvodněný. Žalobkyně ani neprokázala, že by tato povinnost byla mezi účastníky sjednána, a že by žalovanému upomínku k zaplacení pojistného zaslala. Nelze ani přehlédnout, že poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy nebyl ujednán přímo v pojistné smlouvě, není tedy prokázáno, že se s výší tohoto poplatku mohl žalovaný coby spotřebitel seznámit. V ustanovení § 1813 a § 1815 o.z., se konstruuje domněnka, že jsou zakázána ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, soud tak požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč nepovažuje za důvodný. 12. Tedy ve zbytku, tj. co do požadavku