9 C 229/2021-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 25. 1. 2021 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 6.235,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba], [sídlem] [anonymizována dvě slova], se sídlem na [anonymizováno], dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, takže proto je aktivně legitimován k podání žaloby proti žalovanému. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 18. 12. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalovaný čerpal v konečné výši úvěr 6.235,62 Kč, který měl být splacen 18. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaný žalovanou pohledávku dosud, a to ani přes upomínky, nezaplatil. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 3. 3. 2021, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 5. 5. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 18. 12. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2021, výzvou právního zástupce žalobce ze dne 13. 1. 2021 k úhradě dluhu před podáním žaloby, fakturou splatnou dne 18. 7. 2020, podacím lístkem ze dne 13. 1. 2021, smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 5. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1971 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. 11. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 16. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 18. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 19. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce uzavřel se zahraniční společnosti [právnická osoba], [anonymizována tři slova], se sídlem na [anonymizováno], dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovaným ve výši 6.235,62 Kč s příslušenstvím. Tato pohledávka vznikla tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, právním předchůdcem žalobce, dne 18. 12. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový bezhotovostní a nezajištěný úvěr až do úvěrového limitu ve výši 80.000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 11,99 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo částkou 1.000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý kalendářní měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky připsány na bankovní účet. V případě prodlení se splátkami se žalovaný zavázal nahradit původnímu věřiteli účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, dále zaplatit úrok z prodlení podle platných právních předpisů a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Žalovaný se dostane do prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek, což žalovaný uzavřením této smlouvy vzal na vědomí. 20. Původní věřitel vystavil žalovanému poslední účetní doklad, fakturu s variabilním symbolem [číslo] s tím, že žalovaný dlužil ke dni 27. 3. 2020 zůstatek úvěru po poslední platbě ve výši 4.129,70 Kč. Původní věřitel vyúčtoval žalovanému, po kterém tedy požadoval náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, a jednalo se o náhradu uvedeného nákladu ze dne 25. 4. 2020. Původní věřitel požadoval rovněž ke dni 18. 7. 2020 úroky za období čerpání ve výši 1.855,92 Kč, takže celková dlužná částka k datu splatnosti 18. 7. 2020 představovala částku 6.235,62 Kč. Původní věřitel specifikoval neuhrazené částky z minulého období na 3.000 Kč a aktuální povinnou minimální měsíční splátku k datu splatnosti na 1.000 Kč. 21. Původní věřitel dopisem ze dne 13. 1. 2021 oznámil žalovanému, že dlužná pohledávka byla postoupena na žalobce a právní zástupce žalobce předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2021 vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním dlužné částky obrátí na příslušný soud. 22. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil, v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 6.235,62 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 24. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od 5.000 Kč do 10.000 Kč částku 1.500 Kč, tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za pís