9 C 241/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Poukázal na smlouvu o postoupení pohledávek s původním věřitelem uzavřenou dne [datum], účinnou ke dni [datum], když o postoupení byla žalovaná informována dopisem zaslaným dne [datum]. Původní věřitel [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách a následně o poskytování kontokorentního úvěru. Úvěrový limit byl sjednán na [částka], když žalovaná překročila povolený limit, takže na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. [příjmení] zrušila žalované kontokorentní úvěr a debetní zůstatek v žalované výši převedla dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná následně mohla žalovanou částku splácet, což však neprovedla, takže banka dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě žalované pohledávky. Žalovaná je povinna zaplatit 29 % úrok z dlužné částky. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz oznámením [jméno] [příjmení] [příjmení] o vyčíslení dluhu ze dne [datum], výzvou k plnění právního zástupce žalobce ze dne [datum], oznámením banky o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], dispozicí ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek, smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a výpisem z obchodního rejstříku žalobce. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 5. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1971 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. 11. Podle § 1879 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 16. Podle § 2 nařízení vlády České republiky [číslo] kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 18. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 19. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce uzavřel dne [datum] s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovanou ve výši [částka]. Pohledávka vznikla tím, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se banka zavázala vést žalované běžné účty, když číslo účtu není ve smlouvě uvedeno. 20. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli dne [datum] listinu označenou jako„ dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“ uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum]. Původní věřitel v této listině označil běžný účet žalované č. [bankovní účet] s tím, že žalovaná byla povinna udržovat na tomto účtu minimální zůstatek [částka]. Účet byl založen [datum]. [příjmení] se zavázala k běžnému účtu shora specifikovanému, poskytnout žalované úvěr s výší povoleného limitu [částka] ode dne [datum]. Žalovaná se zavázala udržovat na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu a zavázala se poskytnutý úvěr splácet s úrokem 21,99 % ročně s tím, že celková částka splatná spotřebitelem činila [částka]. Žalovaná vzala na vědomí podpisem této listiny úrokovou sazbu z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně. 21. Žalovaná vyčerpala úvěr ve výši [částka], přičemž tuto částku původnímu věřiteli nesplatila. Původní věřitel dopisem ze dne [datum] sdělil žalované, že dluh na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] činí ke dni [datum] celkem [částka] a žalovaná byla vyzvána, aby tuto částku zaplatila nejpozději do [datum]. 22. Původní věřitel dopisem ze dne [datum] sdělil žalované, že pohledávka byla postoupena na žalobce a žalovaná byla vyzvána, aby žalobci dlužnou částku zaplatila. 23. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k plnění s tím, že žalovaná byla informována o tom, že v případě nezaplacení dlužné částky, se žalobce s jejím vymáháním obrátí na příslušný soud. 24. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku [částka] s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 26. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty od [částka] do [částka] částku [částka], tedy za tři úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku [částka]. 27. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á [částka] podle § 13 odst. 3