9 C 302/2020-33 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 17. 12. 2019 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 5 116 Kč s příslušenstvím. Žalobu řádně odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 27. 4. 2015 smlouvu o dodávce elektřiny a žalobce dodával elektřinu žalované v odběrném místě na adrese [adresa. Žalovaná nezaplatila spotřebu za období od od 8. 4. 2017 do 16. 10. 2018, kdy z celkem vyúčtované částky 11 305 Kč zaplatila pouze 6 189 Kč, ], takže jí zbývá k úhradě zaplatit částku, která je předmětem tohoto řízení. Žalovaná byla předžalobní upomínkou vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě, že na upomínku nebude reagovat. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 26. 6. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesení soudu ze dne 10. 9. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz, fakturou splatnou dne 30. 4. 2018 na částku ve výši 1 173 Kč, fakturou splatnou dne 30. 11. 2018 na zaplacení celkové částky 5 116 Kč, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 27. 4. 2015, výzvou před podáním žaloby ze dne 25. 10. 2019. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 3028, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., novely občanského zákoníku, dle něhož, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 6. Strany si mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 2079 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 9. Podle § 96 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvy, upravené tímto zákonem, v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližší, podle občanského nebo obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného. 10. Podle § 50 odst. 1, odst. 2, zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 11. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 12. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 13. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 16. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 18. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 19. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 27. 4. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobce dodával žalované do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] elektrickou energii. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou, splatnou dne 30. 4. 2018 za fakturační období od 8. 4. 2017 do 9. 4. 2018 částku 7 361,51 Kč, od které odečetl zaplacené zálohy, takže výsledkem fakturace byl stanovený nedoplatek za spotřebu elektřiny v uvedeném období ve výši 1 173 Kč. Žalovaná tuto částku ve lhůtě splatnosti nezaplatila. Žalobce tedy v mimořádné a zároveň konečné faktuře za elektřinu, splatné dne 30. 11. 2018, vyúčtoval za období od 10. 4. 2018 do 16. 4. 2018, částku ve výši 3 943,23 Kč a dále uvedl ve faktuře předpis za minulé fakturační období ve výši 1 173 Kč, takže touto fakturou žalobce vyúčtoval žalované nedoplatek za spotřebu elektrické energie ve výši 5 116 Kč. Žalovaná tuto částku ve lhůtě splatnosti nezaplatila, takže byla žalobcem v upomínce ze dne 25. 10. 2019 vyzvána k zaplacení žalované pohledávky nejpozději do 15. 11. 2019 s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním pohledávky obrátí na soud. 20. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 5 116 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 22. Podle § 151/3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 23. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu. 24. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu