9 C 342/2020-35 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 14. 5. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 9 050 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnil tím, že je příspěvkovou organizací, zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy podle příslušných ustanovení zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Na základě zřizovací listiny je žalobce oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. 2. Dne 26. 8. 2019 provedl žalobce odtah motorového vozidla žalovaného, [značka automobilu] [registrační značka] [číslo], jak je to uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti, provozovaném žalobcem. Žalovaný je povinen zaplatit cenu za odtah, jakožto i parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy, s tím, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované pohledávky, avšak bezvýsledně. 3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 20. 5. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 30. 10. 2020 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 4. Soud provedl důkaz úplným zněním zřizovací listiny žalobce ze dne 21. 6. 2018, usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 38/172, nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013, s účinností od 1. 4. 2013, usnesením rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013, dodejkou, svědčící o vhození zásilky žalobce žalovanému do domovní schránky dne 20. 3. 2020, výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 17. 9. 2019, technickým průkazem motorového vozidla [registrační značka] [číslo], protokolem o odtahu vozidla [číslo] výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 10. 3. 2020. 5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1723/1, občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 6. Podle § 2910, občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 7. Podle § 27 odst. 5, zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 8. Podle § 45 odst. 4, zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 12. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/ 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 14. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že žalobce je příspěvkovou organizací s identifikačním [číslo] zřízenou zřizovací listinou zastupitelstva hlavního města Prahy, s účinností od 1. 7. 2018. Podle zřizovací listiny je žalobce povinen mimo jiné provádět odtahy vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie České republiky, včetně jejich hlídání. 16. Nařízením rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti, byla stanovena maximální cena za 1 nucený odtah vozidla na částku ve výši 1 900 Kč. Rovněž byla stanovena maximální cena za služby parkovišť, určených ke střežení vozidel za 1. až 3. i jen započatý den na částku ve výši 250 Kč, od 4. dne za každý i jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, na částku ve výši 400 Kč za den. 17. Žalovaný byl evidován ve velkém technickém průkazu motorového vozidla, [registrační značka], od 13. 3. 2018 jako držitel uvedeného motorového vozidla. 18. Žalobce vypracoval a vydal protokol o odtahu vozidla [číslo] ve kterém je uvedeno odtažené vozidlo [registrační značka], [značka automobilu], osobní automobil barvy šedé metalízy. Toto vozidlo bylo zaparkováno na [obec a číslo], [anonymizována tři slova], takže bylo dne 26. 8. 2019 ve 23:20 hodin žalobcem odtaženo a umístěno na hlídané parkoviště. 19. Žalovaný dne 13. 9. 2019 své vozidlo převzal, když v protokolu o odtahu vozidla [číslo] byla žalovanému vyúčtována základní sazba za úplný odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné za období od 26. 8. 2019 do 13. 9. 2019, v celkové výši 7 150 Kč. Žalovaný byl tedy povinen zaplatit žalobci při převzetí vozidla částku ve výši 9 050 Kč, kterou nezaplatil a vozidlo si převzal do své dispozice. 20. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení žalované pohledávky upomínkami ze dne 17. 9. 2019 a ze dne 10. 3. 2020, když v posledně jmenované upomínce žalobce specifikoval dlužné parkovné tak, jak bylo vyúčtováno v souladu s nařízením č. 2 z roku 2013. 21. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 9 050 Kč ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 23. Podle § 151/3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 24. Zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3, občanského soudního řádu a podle § 89a, exekučního řádu. 25. Podle § 2 odst. 1 odst. 3 citované vyhlášky, při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. 26. V případech neuvedených v odst. 1 a 2, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3, občanského soudního řádu, a pro účely § 89a, exekučního řádu, 300 Kč za každý úkon. 27. Podle § 1 odst. 2 citované vyhlášky, pro určení hodnoty sporu se použijí obdobně ustanovení o tarifní hodnotě podle advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. 28. Podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky, se pro účely vyhlášky úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, b) příprava účastí na jednání, c) účast na je