12 C 157/2022-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 25 790 Kč s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení představující nesplacený revolvingový úvěr poskytnutý žalované na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč, který žalovaná načerpala, a který se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky ve smlouvě sjednanými. Žalovaná však nehradila revolvingový úvěr řádně a včas (uhradila pouze 400 Kč). Žalobkyně proto revolvingový úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně v žalobě požadovala kromě neuhrazené jistiny ve výši 24 690 Kč rovněž zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč, smluvních pokut ve výši 900 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 868,55 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 24 690 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 492,26 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 690 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila, k jednání se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. 3. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Žalobkyně svůj nárok konstruuje jako právo na vrácení poskytnutého revolvingového úvěru. Tvrdí tedy, že došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a poskytnutí finančních prostředků žalované. 5. Z dokumentu„ [anonymizováno] účet č.: [číslo]“ a úvěrových podmínek žalobkyně soud žádné rozhodné skutečnosti ve vztahu k žalované nemohl zjistit (a to ani jednotlivě ani v jejich souhrnu), protože se na nich nenachází vlastnoruční podpis žalované, ale smlouva je podepsána pouze prostým elektronickým podpisem ([číslo]). Nebyly předloženy žádné důkazy, že uvedené identifikační znaky (číslo OP, email, telefon) mají jakýkoli vztah k žalované. Ze smlouvy„ [anonymizováno] účet č.: [číslo]“ vyplývá, že bylo vyhotoveno znění smlouvy o revolvingovém úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, kterou se žalobkyně zavazuje žalované poskytnout finanční prostředky až do výše 25 000 Kč, z toho částku ve výši 20 000 Kč poskytnutou za žalovanou obchodníkovi na nákup zboží (z důkazu však není zřejmé, o jakého obchodníka se jedná). Z předložených listinných důkazů však nikterak nevyplývá (a to ani v jejich souhrnu), že smlouva o revolvingovém úvěru byla žalovanou odsouhlasena či podepsána, a že tedy došlo k jakémukoli uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena, a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis danými zákonem č. 297/2016 Sb., tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a zaručuje autentičnost podpisu. Nebylo prokázáno, že žalovaná se seznámila se smlouvami, ani to, že s nimi vyslovila souhlas. Nebylo prokázáno, že prostý elektronický podpis na smlouvu připojila právě žalovaná, neboť údajný elektronický podpis žalované na dokumentu žalobkyně nelze nikterak spojit se žalovanou, ani nelze ověřit, že se jedná o podpis žalované – není prokázáno, že žalobkyně, která nejspíše elektronický podpis vystavila, spolehlivě ověřila totožnost osoby, pro kterou jej vystavila. 6. Z výzvy ze dne [datum] s podacím archem a z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění, vzhledem k tomu, že jej vystavila neznámá osoba, a je bez jakékoliv autorizace. 8. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 20 000 Kč z blíže neprokázaného důvodu a ve prospěch neznámé osoby. 9. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] a ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaná, a že byla na tento účet žalované dne [datum] z protiúčtu žalobkyně připsána platba ve výši 5 000 Kč. 10. Bylo tak prokázáno, že žalovaná obdržela dne [datum] od žalobkyně částku 5 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet]. 11. Nebylo však prokázáno, že částka ve výši 20 000 Kč byla poskytnuta žalované či zaplacena třetí osobě ve prospěch a na žádost žalované, když smlouva o revolvingovém úvěru není žalovanou podepsána. Nelze tak uzavřít, že žalovaná koupi zboží odsouhlasila, když navíc ve smlouvě není ani uvedeno, jakému obchodníkovi měla být tato částka zaplacena. 12. Žalobkyně navíc neprokázala splnění zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný revolvingový úvěr, a smlouva tak nemohla být platná, i kdyby k jejímu uzavření došlo. 13. Soud nemá tedy za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o revolvingovém úvěru (žalobkyně důkazní břemeno neunesla), avšak žalované byla poskytnuta bankovním převodem částka ve výši 5 000 Kč. 14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 15. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stanoví výši úroku z prodlení. 17. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že žádná smlouva nebyla uzavřena. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl. 18. Pokud jde o částku ve výši 5 000 Kč, která byla žalované odeslána na bankovní účet, dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plněním žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Žalobkyni také podle § 1970 NOZ náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaná na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od data splatnosti do zaplacení, ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. 19. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). 20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. a contrario, když úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. 21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.