15 C 208/2022-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, v žalobě tvrdila, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla společnost částku [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou v rozmezí 0,01 - 1 Kč na účet žalobkyně. Žalovaný požádal o půjčku online, na internetových stránkách [webová adresa], vyplnil požadované registrační údaje, zadal číslo občanského průkazu, poskytl kopii občanského průkazu a následně tedy byla poskytnuta částka [částka] na účet, ze kterého byla odeslána tzv. verifikační platba. Následně žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu dle žalobkyně vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a další náklady spojené s upomínáním. Dne [datum] [právnická osoba] a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž žalovaného informovali. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky jistiny [částka], smluvní pokuty [částka], paušální náklady nákladů na upomínání ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a náklady dalšího mimosoudního vymáhání za dopis [částka], odchozí dopis doporučeně [částka], telefonické hovory [částka] a osobní návštěvu [částka]. Žalovaný byl dále upomínán předžalobní výzvou ze dne [datum] Smluvní pokuta představuje částku [částka], která je počítaná po splatnosti půjčky, počítané po dni splatnost půjčky tedy [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalovaný se nedostavil, žalobce se omluvil k jednání, soud tedy vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud z důkazů předložených žalobkyní zjistil, že je zachyceno jednání mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, listina není opatřena podpisem žalovaného, jednání mezi účastníky probíhala elektronicky, právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na jím specifikovaný účet částku [částka], což vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a tento byl vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím advokáta žalobce. 5. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru v platném znění, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru, že nedošlo k řádnému ujednání smlouvy o úvěru, když nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplynulo, že došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce k podpisu smlouvy. Soud přitom přihlédl k ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku, který k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje vždy podpis jednajícího. 7. Dále soud přihlédl k ustanovení § 2395 občanského zákoníku upravující smlouvu o úvěru, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo učiněného elektronickými prostředky dle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářející důvěru v elektronické transakce, což znamená způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Nebylo sice prokázáno, že by žalovaný smlouvu uzavřel, avšak žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala na jeho účet částku [částka]. 8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 10. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, z účasti se omluvila. Soud tedy nemohl dle § 118a a následující o. s. ř. poučit žalobkyni o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů žalovaného prokazovaly. Žalobní nároky plynoucí z tvrzené uzavřené úvěrové smlouvy ve výroku II. tedy soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy, a to poplatek za poskytnutí úvěru. Tyto nároky jsou svou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku úvěrovému vztahu, který byl dle soudu neplatně sjednán. Soud tedy částečně žalobu zamítl. 11. Soud v daném případě rozhodl, že se jedná o plnění poskytnuté žalovanému bez právního důvodu v rozsahu částky [částka] a uložil žalovanému dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku povinnost žalobci tuto částku vrátit spolu s úrokem z prodlení od data splatnosti. Pokud se týká výše úroků z prodlení, soud vycházel z § 1970 občanského zákoníku a dále vycházel z vládního nařízení č. 351/1993 Sb. v platné znění upravující výši úroků z prodlení v závislosti na repo sazbě stanovené Českou národní bankou. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné skutečnosti, které by odůvodňovali prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když soud žalobě sice vyhověl jen částečně, ale přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalované. 14. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladu řízení představující jednak soudní poplatek, v daném případě ve výši [částka] zaplacený v platném znění (položka 2 bod 1 písm. b) sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb.). Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Jak bylo zjištěno, že žalobkyně podává u zdejšího soudu více žalob, návrhy mají obdobnou podobu, liší se v minimální míře co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Právní argumentace a stylizace a formální vyřízení je totožné. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, a proto soud při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval dle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů, dále jen AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby) a dále soud přihlédl k § 14b odst. 1 bod 1 AT, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují [částka] a sazba za každý úkon pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v daném případě je [částka], tedy za 3 úkony právní služby za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva se základním skutkovým právním posouzením činí [částka]. Další náklady činí paušální odměna po [částka] jako náhrada výdajů za vnitrostátní poštovní, místní hovorné a přepravné dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) AT. Další náklady představují náklady DPH 21 % z částky [částka], které činí [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 15. Celkové náklady ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.