15 C 27/2022-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum] ve výši [částka], který měl být splacený nejpozději do [datum]. Pohledávka dle žalobce představuje jistinu úvěru [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru [částka] a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti [částka], původní věřitel poskytoval úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa] a vyplatil žalovanému dne [datum] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedenou částku. Žalovaný nezaplatil žádnou ani částečnou platbu. Předžalobní výzva k plnění byla zaslána žalovanému dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 158925/2021-5 dne 30. srpna 2021, který však usnesením ze dne [datum] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 4. Soud rozhodl dle § 101 odst. 3 o. s. ř. při jednání bez přítomnosti účastníků, neboť byli řádně předvoláni, nedostavili se, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce k jednání omluvila. Žalobce navíc souhlasil s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. 5. V daném případě soud vydává rozsudek dle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné, v odůvodnění uvede tedy pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] jako jistinu úvěru sjednaného prostřednictvím webových stránek, když k vyplacení částky [částka] došlo dne [datum] na účet č. [bankovní účet], což bylo doloženo dokladem o platbě na vrub účtu. Z předložených listin bylo soudem zjištěno, že smlouva o úvěru není žalovaným podepsána. Smlouva je prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným, bez toho aniž by tyto listiny obsahovaly podpis žalovaného. Postoupení pohledávky za žalovaným bylo řádně žalobkyní dle soudu prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením. 7. Soud dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dle § 2395 a následující o. z., když dle § 562 o. z. nebyla zachována písemná forma a že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky vyžadovanými pro tzv. elektronický podpis. Nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného. 8. Soud částečně žalobě vyhověl, když poskytnutou částku žalobkyní žalovanému lze posoudit jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., a pokud došlo k plnění bez právního důvodu, pak je žalovaný povinen poskytnutou částku žalobkyni vrátit a soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] nesplacené jistiny spolu se zákonným úrokem dle § 1970 o. z. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty popř. stanovení dobrodiní splátek. 10. Dále soud žalobu částečně zamítl v rozsahu další požadované částky [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, jako nedůvodnou. Jedná se o tvrzené nároky z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že smlouva byla dle soudu neplatná, nelze přiznat nároky vyplývající z tvrzení žalobce o uzavřené smlouvě o úvěru. 11. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.