15 C 286/2022-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 360 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] s nedílnou součástí obchodními podmínkami. Společnost poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala ji zaplatit částku 24 312 Kč do [datum]. Žalovaná požádala o úvěr online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila registrační údaje ve formuláři. Žalovaná zaplatila tzv. verifikační platbu a čerpala úvěr následně bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaná však neuhradila řádně a včas sjednané splátky. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena i tato pohledávka za žalovanou. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 4 312 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 360 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, ale požaduje zákonný úrok z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky za žalovanou, když vyvíjela snahu vyřešit záležitost mimosoudně, odeslala jí opakovaně dopisy, telefonovala ji a dokonce učinila pokus o osobní návštěvu, přesto žalovaná dluh neuhradila. Poslední upomínku ji poslala dne [datum]. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], který však usnesením ze dne [datum] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. 3. Soud věci nařídil ústní jednání. K tomuto jednání se zástupce žalobkyně omluvil. Žalovaná se nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s o. s. ř. Předvolánku převzala osobně [datum]. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. Vycházel při tom z obsahu spisu provedených důkazů. Žalovaná se žádným způsobem nevyjádřila. 4. Z důkazu předložených žalobkyní bylo zjištěno, že je zachyceno jednání mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, listina však není opatřena podpisem žalované, neboť jednání mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně probíhala elektronicky. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na jí specifikovaný účet částku 20 000 Kč, což bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, a tato skutečnost byla oznámena žalované, když byla vyzvána opakovaně k úhradě dluhu prostřednictvím další společnosti a následně advokáta žalobkyně. Soud měl k dispozici i doklady prokazující odeslání tzv. předžalobní výzvy. 6. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru v platném znění, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Dále soud přihlédl k § 2395 občanského zákoníku upravující smlouvu o úvěru, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo učiněného elektronickými prostředky dle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářející důvěru v elektronické transakce, což znamená způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Soud dospěl k následujícímu závěru, že nedošlo k řádnému ujednání smlouvy o úvěru, když nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplynulo, že došlo žalovanou k podpisu smlouvy. Soud přitom přihlédl k ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku, který k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje vždy podpis jednajícího. Nebylo sice prokázáno, že by žalovaná smlouvu uzavřela, avšak žalobkyně prokázala, že žalované zaslala na její účet částku 20 000 Kč. 7. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 8. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, z účasti se omluvila. Soud tedy nemohl dle § 118a a následující o. s. ř. poučit žalobkyni o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů žalovaného prokazovaly. Žalobní nároky plynoucí z tvrzené uzavřené úvěrové smlouvy ve výroku II. tedy soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy, a to ohledně tvrzeného poplatku za poskytnutí úvěru. Tyto nároky jsou svou povahou akcesorické a vztahují se k hlavnímu závazku úvěrovému vztahu, který byl dle soudu neplatně sjednán. Soud tedy částečně žalobu zamítl. 9. Soud v daném případě rozhodl, že se jedná o plnění bez právního důvodu v rozsahu částky 20 000 Kč a uložil žalované dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku povinnost žalobkyni tuto částku vrátit spolu s úrokem z prodlení od data splatnosti. Pokud se týká výše úroků z prodlení, soud vycházel z § 1970 občanského zákoníku a dále vycházel z vládního nařízení č. 351/1993 Sb. v platné znění upravující výši úroků z prodlení v závislosti na repo sazbě stanovené Českou národní bankou. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné skutečnosti, které by odůvodňovali prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když soud žalobě sice vyhověl jen částečně, ale přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladu řízení představující jednak soudní poplatek, v daném případě ve výši 935 Kč zaplacený v platném znění (položka 2 bod 1 písm. c) sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb.). Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Jak bylo zjištěno, že žalobkyně podává u zdejšího soudu více žalob, návrhy mají obdobnou podobu, liší se v minimální míře co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Právní argumentace a stylizace a formální vyřízení je totožné. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, a proto soud při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval dle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů, dále jen AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby) a dále soud přihlédl k § 14b odst. 1 bod 1 AT, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50 000 Kč a sazba za každý úkon pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v daném případě je 300 Kč, tedy za 3 úkony právní služby za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva se základním skutkovým právním posouzením činí 900 Kč. Další náklady činí paušální odměna po 100 Kč jako náhrada výdajů za vnitrostátní poštovní, místní hovorné a přepravné dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) AT. Další náklady představují náklady DPH 21 % z částky 1 200 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady ve výši 2 387 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.