19 C 213/2022 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky celkem ve výši 21 846,37 Kč s příslušenstvím, přičemž částku ve výši 3 846,37 Kč označil jako kapitalizované úroky za období od 29.2.2008 do 6.3.2009. Uvedl, že dne 29.2.2008 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Souhrnný poplatek za sjednání půjčky byl sjednán ve výši 12 528 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 30 528 Kč zavázala hradit v 53 týdenních splátkách ve výši á 576 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky zaplatila částku ve výši 8 831,63 Kč. Tuto částku žalobce započetl na úhradu sjednaného souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši 18 000 Kč, představující neuhrazenou poskytnutou půjčku, přičemž ponížený souhrnný poplatek za sjednání půjčky (de facto úrok) činí částku ve výši 3 846,37 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností od 1.7.2015 k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná informována přípisem ze dne 25.6.2015. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soudní písemnosti jí byly doručeny do vlastních rukou fikcí, kdy dne 7.10.2022 jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Soud žalovanou obesílal na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ([ulice a číslo], [obec]). Žalobce se z účasti na soudním jednání omluvil. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníku, půjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky, zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 12 258 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 30 528 Kč a to v 53i týdenních splátkách po 576 Kč Smlouva je žalovanou řádně podepsána dne 29.2.2008. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka [anonymizováno] [právnická osoba] vůči žalované z nesplacené půjčky, tehdy vyčíslená v celkové výši 26 280 Kč, byla postoupena na [anonymizována tři slova]. Následně oznámením ze dne 17.9.2018 byla žalovaná informována, že předmětná pohledávka byla se spol. [anonymizována dvě slova] postoupena žalobci. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] a [anonymizována tři slova], a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, na základě které došlo s účinností k postoupení pohledávky ze shora uvedené společnosti vůči žalované na žalobce. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 30 528 Kč, kdy 18 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 12 528 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který de facto představuje úrok z poskytnuté půjčky. Soud má dále z tvrzení žalobce, které žalovaná nezpochybňovala, za prokázané, že žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky uhradila toliko částku ve výši 8 681,63 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohla prokázat žalovaná, které tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná byla však ve věci zcela pasivní a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesla. 6. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 12 528 Kč tedy ve výši 69,6% z poskytnuté půjčky, je úplata takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zjevně v rozporu s dobrými mravy. 7. Po právní stránce soud posuzoval věc dle zákona účinného v době sjednání smlouvy o půjčce, tedy dle zákona č. 40/1964 sb.-„ starý“ občanský zákoník. <i>8. Podle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je nepatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 9. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“. 10. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 18 000 Kč ve výši 12 528 Kč (69,6%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zákoníku a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 5 400 Kč. 11. Pokud tedy žalobce při kalkulaci svého nároku vycházel z úplaty za sjednání půjčky v částce 12 528 Kč, soud žalobu co do částky 7 128 Kč s přísl. zamítl (12 528 Kč – 5 400 Kč = 7 128 Kč). Pokud tedy žalobce požadoval zaplatit částku celkem ve výši 21 846,37 Kč a soud žalobu co do částky 7 128 Kč zamítl, v částce 14 718,37 Kč soud žalobě přiznal důvodnost, neboť bylo prokázáno, že půjčka byla žalované poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání půjčky, přičemž žalované byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa. <i>12. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> 13. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil a žalované předal finanční hotovost ve výši 18 000 Kč, jako půjčku, žalovaná svůj závazek půjčku řádně a včas splácet nesplnila, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, žalobě vyhověl. Ve zbytku žalobního nároku, tedy co do částky ve výši 7 128 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak jak je uvedené ve výroku II. rozsudku, soud žalobu zamítl. 14. Pokud jde o úrok z prodlení, vyplývá z ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (resp. dle § 1970 o.z.). Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinného ke dni vzniku prodlení, tedy ode dne postoupení pohledávky, tj. ode dne 2.7.2015 do zaplacení. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaný, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 34,74% úspěšnější než žalovaná. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 2 252 Kč. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (tři úkony ve formulářové žalobě, počítáno z punktu 21 846,37 Kč, 3 x režijní paušál á 100 Kč DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 2 252 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k