19 C 223/2022 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky celkem ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím, přičemž částku ve výši 1 000 Kč označil jako kapitalizované úroky za období od 16.9.2008 do 22.9.2009. Uvedl, že dne 16.10.2008 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které si žalovaný převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Souhrnný poplatek za sjednání půjčky byl sjednán ve výši 10 440 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 25 440 Kč zavázala hradit v 53 týdenních splátkách ve výši á 480 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky zaplatil částku ve výši 9 440 Kč. Tuto částku žalobce započetl na úhradu sjednaného souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplatit částku ve výši 15 000 Kč, představující neuhrazenou poskytnutou půjčku, přičemž souhrnný poplatek za sjednání půjčky (de facto úrok) činí částku ve výši 1 000 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností od 24.8.2018 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován přípisem ze dne 17.9.2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soudní písemnosti mu byly doručeny do vlastních rukou fikcí, kdy dne 19.9.2022 mu byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Soud žalovaného obesílal na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ([obec a číslo]). Žalobce se z účasti na soudním jednání omluvil. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníku, půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky, zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 25 440 Kč a to v 53i týdenních splátkách po 480 Kč Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 16.9.2008. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015, kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalovanému z nesplacené půjčky, tehdy vyčíslená v celkové výši 16 000 Kč, byla postoupena na spol. SECAPITAL S.á.r.L. Následně oznámením ze dne [datum] byl žalovaný informován, že předmětná pohledávka byla ze spol. SECAPITAL S.á.r.L postoupena žalobci. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a spol. SECAPITAL S.á.r.L, a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, na základě které došlo s účinností k postoupení pohledávky ze shora uvedené společnosti vůči žalovanému na žalobce. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaný na úhradu poskytnuté půjčky zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 25 440 Kč, kdy 15 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 10 440 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který de facto představuje úrok z poskytnuté půjčky. Soud má dále z tvrzení žalobce, které žalovaný nezpochybňoval, za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnuté půjčky uhradil toliko částku ve výši 9 440 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohl prokázat žalovaný, kterého tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaný byl však ve věci zcela pasivní a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesl. 6. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 10 440 Kč tedy ve výši 69,6% z poskytnuté půjčky, je úplata takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zjevně v rozporu s dobrými mravy. 7. Po právní stránce soud posuzoval věc dle zákona účinného v době sjednání smlouvy o půjčce, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb.„ starý“ občanský zákoník. <i>8. Podle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je nepatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 9. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“. 10. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 15 000 Kč ve výši 10 440 Kč (69,6%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zákoníku a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 4 500 Kč. 11. Pokud tedy žalobce při kalkulaci svého nároku vycházel z úplaty za sjednání půjčky v částce 10 440 Kč, soud žalobu co do částky 5 940 Kč s přísl. zamítl (10 440 Kč – 4 500 Kč = 5 940 Kč). Pokud tedy žalobce požadoval zaplatit částku celkem ve výši 16 000 Kč a soud žalobu co do částky 5 940 Kč zamítl, v částce 10 060 Kč soud žalobě přiznal důvodnost, neboť bylo prokázáno, že půjčka byla žalovanému poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání půjčky, přičemž žalovanému byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa. <i>12. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> 13. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil a žalovanému předal finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, jako půjčku, žalovaný svůj závazek půjčku řádně a včas splácet nesplnil, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, žalobě vyhověl. Ve zbytku žalobního nároku, tedy co do částky ve výši 5 940 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak jak je uvedené ve výroku II. rozsudku, soud žalobu zamítl. 14. Pokud jde o úrok z prodlení, vyplývá z ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (resp. dle § 1970 o.z.). Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinného ke dni vzniku prodlení, tedy ode dne postoupení pohledávky, tj. ode dne 2.7.2015 do zaplacení. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaný, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 25,75 % úspěšnější než žalovaný. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 2 252 Kč. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (dva úkony ve formulářové žalobě, počítáno z puntku 16 000 Kč, jeden úkon v poloviční sazbě za jednoduchou výzvu k plnění), 3 x režijní paušál á 100 Kč DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 2 252 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných ná