7 C 334/2021-59 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku) dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistné pro pojistné období (roční) bylo stanoveno na částku [částka] s čtvrtletní splatností ([částka] čtvrtletně), s počátkem pojištění ke dni [datum]. I přesto, že první pojistné nebylo uhrazeno ve sjednaném termínu, tedy do [datum], ale až [datum], žalobkyně pozdní platbu prvního pojistného akceptovala. Žalovaný neuhradil žalobkyni ani přes výzvu a upozornění na možný zánik pojištění pojistné za období od [datum] do [datum]. Smlouva byla proto ukončena ke dni [datum]. Ke dni ukončení pojistné smlouvy činilo dlužné pojistné částku ve výši [částka]. Kromě dlužného pojistného dále žalobkyně v řízení požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému předložila nabídku k uzavření smluvního vztahu prostřednictvím komunikace na dálku, a žalovaný ji měl následně přijmout zaplacením první splátky pojistného. K platnému vzniku smlouvy mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději do [datum], a to v souladu s článkem 7 návrhu pojistné smlouvy. Z výpisu z účtu soud zjistil, že první pojistné bylo uhrazeno až po tomto datu, tedy dne [datum] (a to nikoli žalovaným, ale z účtu třetí osoby – [jméno] [příjmení]). 4. Podle § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. 5. K platnému uzavření smlouvy ve shodě s poslední částí věty ustanovení § 1743 odst. 1 o. z. je třeba, aby se oferent (tj. žalobkyně) chovala v souladu s nabídkou. I v tomto případě je však třeba, aby se druhá strana (oblát, tj. žalovaný) z tohoto jednání reálně a včas dozvěděla, že nabídka byla akceptována i po uplynutí lhůty k jejímu přijetí. Opačný přístup by tak narušil legitimní očekávání ve vztahu ke kontraktačnímu procesu a v konečném důsledku by vedl k rozporu s principem právní jistoty. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že se žalovaný o akceptaci nabídky z jednání žalobkyně včas dozvěděl. Naopak z předložených listin soud zjistil, že k prvnímu prokazatelnému vyrozumění žalovaného po vypracování návrhu pojistné smlouvy došlo nejdříve dne [datum], a to zaslanou předžalobní upomínkou, jak vyplývá z předloženého poštovního podacího archu. Žalobkyně sice soudu předložila potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, vzhledem k chybějící doručence však soud nezjistil, zda toto potvrzení bylo žalovanému skutečně odesláno či nikoliv. Stejně tak nebyly soudu předloženy dodejky k upomínce a oznámení o zániku pojistné smlouvy (ze dne [datum] a [datum]). Vzhledem k tomu, že na základě článku 7 návrhu pojistné smlouvy mělo být první pojistné uhrazeno do [datum], reálně bylo uhrazeno k [datum] a žalobkyně žalovaného prokazatelně vyrozuměla o akceptaci návrhu pojistné smlouvy až o rok později, soud shledal, že v tomto případě nedošlo k platnému uzavření smlouvy na základě konkludentního jednání žalobkyně. Navíc první pojistné nebylo uhrazeno ze strany žalovaného (smluvní strany, obláta), ale ze strany třetí osoby, když § 2758 odst. 2 o. z. vyžaduje přijetí nabídky včasným zaplacením pojistného pojistníkem, tedy žalovaným. 6. Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a žaloba byla pro neunesení důkazního břemene zamítnuta. 7. Ostatní navržené a provedené důkazy (všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel, přehled předpisů a plateb) nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi proto v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá, neboť z důvodu neunesení výše uvedeného důkazního břemene žalobkyně je zcela nerozhodné, zda ostatní tvrzené skutečnosti byly či nebyly prokázány. 8. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání svých tvrzení o existenci pojistné smlouvy, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). 9. Poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, který měl plný úspěch ve věci, jak se však podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.