8 C 209/2022-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná s právní předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, dále jen Smlouva. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila pouze [částka]. Dále žalobkyně sdělila, že žalovaná s právní předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, dále jen Smlouva. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila pouze [částka]. Na základě smlouvy o postoupní pohledávek byly pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv postoupeny na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena a byla vyzvána k úhradě dluhu. 2. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila. 3. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum], že žalovaná a žalobkyně sjednali smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované částku [částka], přičemž tuto částku a poplatek ve výši [částka] a [částka], úrok ve výši [částka] se žalovaná zavázala vrátit v 58-ti týdenních splátkách po [částka]. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na [datum] a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky. 4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum], že žalovaná a žalobkyně sjednali smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované částku [částka], přičemž tuto částku a poplatek ve výši [částka] a [částka], úrok ve výši [částka] se žalovaná zavázala vrátit v 58-ti týdenních splátkách po [částka]. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na [datum] a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky. 5. Z karty zákazníka je patrno, že předchůdce žalobkyně zjišťoval osobní a majetkové poměry žalované před uzavřením smlouvy. Z listiny vyplývá, že žalovaná v době uzavření první smlouvy měla čistý příjem [částka] měsíčně, pobírala sociální dávky ve výši [částka] a měla další nespecifikovaný příjem ve výši [částka]. V kolonce výdaje žalovaná uvedla nájem ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka] měsíčně, splátka úvěrů ve výši [částka] měsíčně, Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná předložila při ověřování příjmů nájemní smlouvu, SIPO a výplatní pásku. Z karty zákazníka ze dne [datum] je patrno, že předchůdce žalobkyně zjišťoval osobní a majetkové poměry žalované před uzavřením smlouvy. Z listiny vyplývá, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala sociální dávky ve výši [částka] měsíčně, další příjem ve výši [částka], aniž by byla částka specifikovaná. V kolonce výdaje žalovaná uvedla nájem ve výši [částka], výdaje na domácnost [částka], splátka úvěrů ve výši [částka]. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná předložila při ověřování příjmů nájemní smlouvu, SIPO, výměru podpory, pracovní smlouvu partnera. 6. Z výzev k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. 7. Z oznámení a smlouvy o postoupení pohledávky je patrno, že původní věřitel postoupil výše uvedené pohledávky za žalovanou žalobkyni a o postoupení pohledávky a o dlužné částce žalovanou písemně informoval. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platném do [datum] je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání). <i>10. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem neprokázala, že řádně ověřovala při uzavření obou smluv úvěruschopnost žalované. Soud podotýká, že informace o majetku žalované neměl možnost ověřit, vycházel pouze z údajů o uvedených v evidenční kartě, neboť žalobkyně soudu jiné listinné důkazy nepředložila, ani nenavrhla (např. kopie výplatní pásky, nájemní smlouva apod.). Soud se domnívá, že vyhodnocení toho zda předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, nelze ze strany soudu řádně v souladu se zákonem provést, bez posouzení konkrétních listin, jenž mohou úvěruschopnost žalované prokazovat. 15. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně