8 C 351/2021-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (žalovanému byla doručena výzva a žaloba na adresu z CEO). 2. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu co do zaplacení částky ve výši [částka] částečně zpět. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět zčásti, soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastaví. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil. 3. Předmětem řízení (po částečném zastavení řízení) je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši [částka], tyto peníze však žalovaná ani částečně neuhradila, přičemž splatnost dle smlouvy nastala dne [datum]. Právní předchůdce pak pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně uvedla, že v žalobě po žalované požaduje pouze poskytnutou jistinu a zákonný úrok z prodlení. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložených listin označených totožně jako smlouva o úvěru (přičemž první z nich je datována ke dni [datum], a druhá ke dni [datum]) soud zjistil, že je na nich zachyceno jednání mezi předchůdcem žalobce a žalovanou, listiny nejsou opatřeny podpisem žalované, přičemž je z důkazů patrno, že jednání mezi účastníky probíhalo elektronicky. Na základě uvedených smluv předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku [částka] (což žalovaná stvrdila svým podpisem) a na její účet částku [částka], což vyplývá z výpisů z účtu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované a rovněž byla vyzvána k úhradě žalobkyní prostřednictvím advokáta. 5. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 6. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání smluv o úvěru, neboť nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplynulo, že došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně k podpisu daných smluv. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná smlouvy uzavřela, avšak žalobkyně prokázala, že žalované byla poskytnuta v hotovosti částka [částka] a částka [částka] zaslána na její účet, tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož žalobkyně požadovala po žalované pouze úhradu jistiny, nikoliv poplatky a smluvní úroky. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaná povinna vrátit spolu se zákonným úrokem z prodlení od data splatnosti podle § 1970 o.z. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.