8 C 355/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla na účet žalované zaslána částka [částka], tyto peníze však žalovaná ani částečně neuhradila, přičemž splatnost dle smlouvy nastala dne [datum]. Právní předchůdce pak pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak částka nebyla dosud ze strany žalované uhrazena. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. 4. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 5. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložené listiny označené jako„ Smlouva o úvěru“ soud zjistil, že je na ní zachyceno jednání mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, listina není opatřena podpisem žalované, přičemž je z důkazů patrno, že jednání mezi účastníky probíhalo elektronicky. Na základě uvedené smlouvy předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její účet částku [částka], což vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované a rovněž byla vyzvána k úhradě žalobkyní prostřednictvím advokáta. 6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 7. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání smlouvy o úvěru, neboť nebyl předložen žádný důkaz, ze kterého by vyplynulo, že došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem k podpisu smlouvy. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná smlouvu uzavřela, avšak žalobkyně prokázala, že žalované byla zaslána na její účet částka [částka]. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaná povinna vrátit spolu s úrokem z prodlení od data splatnosti. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů žalovaného prokazovaly. 12. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatek za poskytnutí úvěru). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], jenž představuje [anonymizováno] z celkových nákladů řízení ve výši [částka] Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.