8 C 362/2021-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání EPR) domáhala zaplacení shora označené částky. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku [částka]. Žalovaný se zavázal, že zápůjčku splatí nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí ve výši [částka]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, uhradil toliko částku [částka]. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny a shora uvedeného poplatku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši úvěru, vyplnil své osobní údaje telefonní číslo. Žalovanému byl pak zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, a po prověření úvěruschopnosti pak byla na účet žalovaného zaslán na jeho označený účet požadovaná částka. Žalovaný však své závazky ze smlouvy nedodržel. Pohledávku za žalovanou původní věřitel postoupil na žalobkyni. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. 3. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tato byla uzavřena elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne částku [částka] a žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny, žalobkyni uhradí i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] do [datum]. Žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tuto skutečnost oznámil žalovanému. 5. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 6. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným. Listina není opatřena řádným podpisem žalobkyně ani žalovaného, není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. 12. Na základě výše uvedeného soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu uzavřel, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb. a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu. 13. Nad to dále soud uvádí, že v řízení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení k povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy z tohoto důvodu je smlouva neplatná. (viz např. Rozsudek soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C- 679/18). 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o své vůli rozhodla, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvila, nemohl soud žalobkyni dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisů a bonity žalovaného prokazovaly. 15. Žalobkyně prokázala, že byla žalovanému zaslána částka [částka]. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení. 16. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatek za poskytnutí úvěru). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. 17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 60% z celkových nákladů řízení (80% úspěch, 20% neúspěch ve věci), tedy částku [částka]. Celkové náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].