12 C 68/2023-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 30 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů soudního řízení. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem – předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru byla dle žalobních tvrzení uzavřena předchůdcem žalobce a žalovaným prostřednictvím registrace zadáním osobních údajů na internetových stránkách předchůdce žalobce. Po dokončení registrace a po prověření schopnosti žalovaného splácet žalovaný v rámci webového rozhraní zaslal předchůdci žalobce návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy o úvěru odsouhlasil a obdržel bezhotovostně úvěr ve výši 25 000 Kč, splatný dne 1. 3. 2022. Žalovaný však svůj závazek nedodržel a úvěr nesplatil. Žalobce pohledávku za žalovaným nabyl smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami uzavřenou dne 29. 3. 2021. Žalobce v řízení požadoval kromě neuhrazené jistiny částku ve výši 5 534 Kč jako smluvní úrok a dále zákonné úroky z prodlení. 2. Žalovaný se žádným způsobem v průběhu řízení nevyjádřil. 3. Z listin označených jako Smlouva o úvěru [číslo] z 30. 12. 2021, navýšení z 5. 1. 2022 a verifikační platba soud žádné rozhodné skutečnosti ve vztahu k žalovanému nemohl zjistit (a to ani jednotlivě ani v jejich souhrnu), protože se na nich nenachází podpis žalovaného. Nebyly předloženy žádné důkazy, že uvedené identifikační znaky (emailová adresa [email], telefonní [číslo]) mají jakýkoli vztah k žalovanému. Ze Smlouvy o úvěru vyplývá, že bylo vyhotoveno znění smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi předchůdcem žalobce a žalovaným, kterým se předchůdce žalobce zavazuje žalovanému poskytnout finanční prostředky na účet žalovaného. Z předložených listinných důkazů však nikterak nevyplývá (a to ani v jejich souhrnu), že smlouva o spotřebitelském úvěru byla žalovaným odsouhlasena či podepsána, a že tedy došlo k jakémukoli uzavření smlouvy, když smlouva není opatřena podpisem žalovaného, ať už vlastnoručním či např. elektronickým. Nebylo prokázáno, že žalovaný se seznámil se smlouvou, ani to, že s ní vyslovil souhlas. 4. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, a že byla na tento účet žalovaného dne 30. 12. 2021 připsána od žalobce platba ve výši 16 000 Kč a dne 5. 1. 2021 připsána platba ve výši 9 000 Kč. 5. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2022 s podacím lístkem a ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohami, které žalobce soudu předložil, a z nichž vyplývá, že žalobce pohledávku za žalovaným nabyl. 6. Bylo tak prokázáno, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce částku 25 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet]. Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobci. 7. Soud však nemá za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru (žalobce důkazní břemeno neunesl), avšak žalovanému byla poskytnuta bankovním převodem částka celkem ve výši 25 000 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobce ničeho nevrátil (důkazní břemeno o splacení neunesl žalovaný). 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že žádná smlouva nebyla uzavřena. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobce včetně poplatku za úvěr zamítl. Navíc, i kdyby bylo uzavření smlouvy o úvěru prokázáno, neunesl žalobce důkazní břemeno o řádném zkoumání úvěryschopnosti žalovaného, a smlouva by z tohoto důvodu byla absolutně neplatná vzhledem k množství závazků žalovaného vyplývajícího z výpisů z jeho účtu. 11. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku 25 000 Kč (částku poskytnutou žalovanému předchůdcem žalobce ve výši 25 000 Kč) dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plněním předchůdce žalobce je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobci jakožto postupníkovi této pohledávky vydat. Žalobci také podle § 1970 NOZ náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, tj. z částky 25 000 Kč, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 12. Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). 13. In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. in fine, když žalobce měl úspěch pouze 25 000 ku 30 534, tj. 81,88 %, a proto mu náleží pouze 63,76 % účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 222 Kč, odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 3x 500 Kč, dále třemi paušálními částkami náhrady po 100 Kč jako náhradou advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu (podle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Celková výše nákladů řízení žalobce činí 3 400 Kč, a poměrná část dle úspěchu je 2 168 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 15. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.