13 C 486/2023-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 119 346,22 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 047 Kč, smluvním úrokem ročně ve výši 15 % ročně z částky 117 129,22 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 964,74 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 346,22 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec 120 000 Kč. V průběhu trvání smluvního vztahu však žalovaná načerpala částku ve výši 131 081 Kč, přičemž uhradila pouze částku 27 054 Kč. Protože žalovaná porušila svůj závazek hrad poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná však následně neuhradila ničeho. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě posouzení příjmů a výdajů žalované, jejího stavu, počtu dětí, způsobu bydlení. 2. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 12 000 Kč s tím, že roční úrok byl ve výši 26,28% a RPSN ve výši 43,42 %. Nedílnou součástí této úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně s kódem [anonymizováno]. K této smlouvě účastníci v období od [datum] do [datum] uzavřeli postupně 18 dodatků, jejichž prostřednictvím postupně navýšili úvěrový rámec až na částku 120 000 Kč. 4. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k doplacení celé částky úvěru, a to ve výši 129 624,04 Kč, a to do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. Žalobkyně dále žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná naposledy uhradila splátku dne [datum] ve výši 5 000 Kč Celkem žalovaná měla na tento úvěr uhradit částku 27 054 Kč, přičemž čerpala částku ve výši 131 081 Kč; výše splátky po navýšení úvěrového rámce se pohybovala mezi 5 288 Kč až 5 417 Kč. 6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně Potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne [datum], z něhož vyplývá, že k datu schválení úvěru dne [datum] měla žalobkyně o žalované tyto informace: u rodinného stavu je uvedeno druh/družka, bydlení u rodičů, počet dětí 1. Jak zdroj příjmů je uvedeno mateřská dovolená ve výši 7 800 Kč; výše příjmu ostatních členů domácnosti pak byla uvedena částka 37 000 Kč (bez bližšího doložení); u měsíčních výdajů domácnosti uvedené žadatelem byla uvedena částka 3 000 Kč. Z tohoto potvrzení dále vyplývá, že žalobkyně žalovanou v roce 2018 lustrovala v různých registrech s negativním výsledkem. Stran svého postupu při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele předložila žalobkyně metodiku„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“, z níž vyplývá, že žalobkyně provádí tzv. credit scoring s využitím statistického modelu. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně soudu doplnila, že při výpočtu MLS smlouvy v roce 2018 dospěla k závěru, že příjem žalované činí 7 800 Kč, od kterého odečetla životní minimum dospělých členů domácnosti 3 140 Kč, životní minimum na 1 vyživované dítě 1 070 Kč, Splátky HC 878 Kč (bez bližšího upřesnění), splátku schváleného úvěru 480 Kč, přičemž dospěla k částce zbývající [příjmení] klienta 2 232 Kč. U MLS domácnosti pak k příjmům připočetla částku 37 000 Kč představující příjem ostatních členů domácnosti, od nichž odečetla 878 Kč coby splátku v HC, životní minimum členů domácnosti 8 110 Kč, buffer domácnosti 1 089 Kč, přičemž dospěla k částce MLC domácnosti 34 243 Kč (v této tabulce rovněž uvedla položku měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem ve výši 3 000 Kč, které však byly přeškrtnuty). 7. Výpočet MLS k této úvěrové smlouvě při navýšení úvěrového limitu dne [datum] byl takový, že příjem klienta byla částka 11 000 Kč, od které odečetla částku 4 250 Kč představující životní minimum dospělých členů domácnosti, dále životní minimum na 1 vyživované dítě ve výši 1 450 Kč a výši splátky schváleného úvěru 4 800 Kč, což vedlo k závěru, že zbývající MLS klienta je 500 Kč. K výpočtu MLS domácnosti pak žalobkyně připočetla příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, od nichž odečetla normativní náklady na bydlení ve vši 11 561 Kč, a životní minimum členů domácnosti ve výši 10 990 Kč, výši splátky schváleného úvěru 4 800 Kč, přičemž zbývající MLS domácnosti pak činilo částku 43 649 Kč (v této tabulce rovněž uvedla položku měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem ve výši 10 000 Kč, které však byly přeškrtnuty). 8. Z úvěrové zprávy ve vztahu k žalované vyplývá, že ta měla získat osobní úvěr s měsíční splátkou 1 508 Kč, přičemž jí mělo v červenci 2022 zbývat uhradit částku 19 906 Kč. 9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji. 11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně s žalovanou dne [datum] ve znění všech navazujících dodatků (poslední z [datum]) uzavřela úvěrovou smlouvu na částku 120 000 Kč. Nemá však za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení