19 C 134/2023-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky celkem ve výši 28 759 Kč s příslušenstvím, přičemž částku ve výši 8 759 Kč v petitu žaloby označil jako„ kapitalizovaný úrok“. Uvedl, že dne 28.11.2006 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Souhrnný poplatek za sjednání půjčky byl sjednán ve výši 13 920 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu půjčky ve výši 33 920 Kč zavázala hradit v 53i týdenních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky připadla na den 4.12.2007. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky zaplatila částku ve výši 5 161 Kč. Tuto částku žalobce započetl na úhradu sjednaného souhrnného poplatku. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši 20 000 Kč, představující poskytnutou půjčku a zbytek souhrnného poplatku za sjednání půjčky (de facto úrok) ve výši 8 759 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a přechodným věřitelem, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a to s účinností ke dni 1.7.2015. Dále na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobcem došlo s účinností k 24.8.2018 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. O všech shora uvedených postoupeních pohledávky byla žalovaná informována. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soudní písemnosti jí byly doručeny do vlastních rukou fikcí, kdy dne 3.10.2023 byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Soud žalovanou obesílal na adresu uvedenou v evidenci obyvatel ([ulice a číslo], [obec]). Žalobce se z účasti na soudním jednání omluvil. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníku, půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 33 920 Kč a to v 53i týdenních splátkách po 640 Kč Smlouva je žalovanou řádně podepsána dne 28.11.2006. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalované z nesplacené půjčky, tehdy vyčíslená v celkové výši 51 778 Kč, byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26.4.2023 byla žalovaná informována, že pohledávka byla ze shora uvedené společnosti postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.8.2018 mezi touto společností a žalobcem, na základě které, došlo s účinností od 24.8.2018 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. 5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud zjistil, že se žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku celkem ve výši 33 920 Kč, kdy 20 000 Kč činila jistina poskytnuté půjčky a 13 920 Kč souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, který představuje úrok z poskytnuté půjčky. Soud má dále z tvrzení žalobce, které nebylo rozporováno, za prokázané, že žalovaná na úhradu poskytnuté půjčky uhradila toliko částku ve výši 5 161 Kč. To, že půjčka byla uhrazena, popř. byla uhrazena ve větším rozsahu, než tvrdil žalobce, mohla prokázat žalovaná, kterou tak v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná byla však ve věci zcela pasivní a břemeno tvrzení a důkazní ohledně uhrazení půjčky tak neunesla. 6. Vzhledem k tomu, že souhrnný poplatek z poskytnuté půjčky (de facto úroky a další náklady v souvislosti s poskytnutou půjčkou) byl sjednán ve výši 13 920 Kč, tedy ve výši 69,6% z poskytnuté půjčky, je takováto výše úplaty za sjednání půjčky, za situace, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zjevně v rozporu s dobrými mravy. 7. Vzhledem k tomu, že smlouvy o půjčce byla uzavřena v roce 2006, řídí se právní vztahy z uvedené půjčky tzv. starým občanským zákoníkem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. <i>8. Podle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 9. Podle judikatury Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 101 VSPH 14/2012,„ není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů (resp. půjček), půjčí finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20 000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroků z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.500 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání“. 10. Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že právní ochranu ve vztahu k úplatě za sjednání půjčky, lze přiznat pouze v rozsahu do 30i%, kdy takto sjednaná úplata zahrnuje úroky popř. další náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutím půjčky. Pokud tedy právní předchůdce žalobce sjednal úplatu za poskytnutí půjčky 20 000 Kč ve výši 13 920 Kč (69,6%), posoudil soud toto právní jednání jako zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 39 obč. zákoníku a jako právní jednání absolutně neplatné. Soud tedy poskytl právní ochranu úplatě za sjednání půjčky pouze v rozsahu 30% z poskytnuté půjčky, tedy ve výši 6 000 Kč. Pokud tedy žalobce požadoval přiznat úplatu za sjednání úvěru v částce 13 920 Kč, soud žalobu co do částky 7 920 Kč zamítl (13 920 Kč - 6 000 Kč 7 920 Kč). 11. Ve zbylém nároku, tedy co do částky 20 839 Kč s přísl. soud žalobě přiznal důvodnost a této vyhověl, neboť bylo prokázáno, že půjčka byla žalované poskytnuta, byla sjednána výše úplaty za sjednání půjčky, přičemž žalované byla celková výše nákladů spotřebitelské půjčky známa. <i>12. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný v době sjednání půjčky), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> 13. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil a žalované předal finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, jako půjčku, žalovaná svůj závazek půjčku řádně a včas splácet nesplnila, proto soud s výjimkou nemravně sjednaného souhrnného poplatku, žalobě vyhověl. 14. Pokud jde o úrok z prodlení, vyplývá z ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (resp. dle § 1970 o.z.). Konkrétní výše úroku z prodlení je pak stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinného ke dni vzniku prodlení, tedy ode dne postoupení pohledávky, tj. ode dne 2.7.2015 do zaplacení, přičemž sazba zákonných úroků se s ohledem na vznik doby prodlení mění tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaná, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 44,92% úspěšnější než žalovaná. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce 2 252 Kč, kdy uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á 300 Kč (tři úkony ve formulářové žalobě, počítáno z puntku dlužné jistiny 20 000 Kč), 3 x režijní paušál á 100 Kč DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí 252 Kč. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 438 Kč. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši 2 890 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v