8 C 253/2021-113 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Původní žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se žalobou domáhala vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. Uvedla, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/8 předmětných nemovitostí, a žalovaní [číslo] (dále společně jen jako„ žalovaní“) každý podílu ve výši 1/8. K podání žaloby přistoupila poté, co její návrh na mimosoudní vypořádání zůstal ze strany žalovaných bez odezvy. Žalobkyně sdělila, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem a navrhla, aby bylo spoluvlastnictví k nim zrušeno a vypořádáno, a to buď přikázáním do podílového spoluvlastnictví žalovaným za přiměřenou náhradu nebo nařízením prodeje nemovitých věcí v dražbě. Žalobkyně návrhem ze dne [datum] požádala o změnu žaloby, jenž se týká pozemku parc. č. st. 21, jehož součástí je stavba bez č.p./e.č., neboť byl příslušným katastrálním úřadem přečíslován na parcelu pozemkovou [číslo]. 2. Žalovaní [číslo] se k žalobě nijak nevyjádřili a neúčastnili se žádného z nařízených jednání, čímž se vystavili nemožnosti býti ze strany soudu poučeni o jejich procesních právech a povinnostech. Z prohlášení ostatních žalovaných vyplynulo, že tito dva žalovaní sporné nemovitosti obývají. Dle vyjádření ostatních žalovaných na závěrečném jednání jsou žalovaní [číslo] s prodejem předmětných nemovitostí v dražbě srozuměni. 3. Žalovanému [číslo] Okresní soud v Teplicích ustanovil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2022 kolizního opatrovníka, neboť žalovaný [číslo] byl v době podání žaloby nezletilý. Opatrovník žalovaného [číslo] souhlasil s vypořádáním podílového spoluvlastnictví a navrhl vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění nemovitostí. 4. Žalovaní [číslo] uvedli, že v nemovitosti nebydlí a navrhli, že by se mezi sebou pokusili dohodnout, a to i s těmi, kteří se jednání neúčastní (žalovaní [číslo]). Na druhém jednání žalovaný [číslo] uvedl, že by měl zájem na odkoupení podílu žalobkyně s tím, že by byl vlastníkem ¼ sporných nemovitostí a ostatní ¾ by se rovnoměrně rozdělily mezi zbývající žalované. S tímto návrhem souhlasil opatrovník žalovaného [číslo] i ostatní přítomní žalovaní [číslo]. Na závěrečném jednání žalovaný [číslo] sdělil, že nemá dostatek finančních prostředků na odkoupení podílu žalobkyně. V této souvislosti pak všichni přítomní žalovaní [číslo] jakož i žalovaný [číslo] (toho času již zletilý) souhlasili se soudním prodejem předmětných nemovitostí. 5. Před nařízením prvního jednání došlo na straně žalobkyně k procesnímu nástupnictví a bylo soudem rozhodnuto, že na straně žalobkyně bude nadále pokračováno se [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]. 6. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: 7. Z výpisu z listu vlastnictví bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky sporných nemovitostí uvedených ve výroku I., všichni ve výši ideální 1/8. 8. Z písemné korespondence před podáním žaloby ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně snažila se žalovanými dohodnout ohledně vypřádání sporných nemovitostí. 9. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady - oceňování nemovitostí, vyplývá, že ke dni prohlídky předmětných nemovitostí, tj. [datum] je obvyklá cena sporných nemovitostí 2 690 000 Kč Cenu stanovenou znaleckým posudkem žádná ze stran nerozporovala. 10. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili z prodejem nemovitostí v dražbě, k tomuto posudku soud v řízení nepřihlížel. 11. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky sporných nemovitostí, přičemž na každého z nich připadá ideální 1/8. Jelikož žalobkyně (ani její právní předchůdkyně, jež podala žalobu) nadále nechtěla ve spoluvlastnictví setrvat, navrhla před podáním žaloby způsob vypořádání. Na tento návrh nikdo ze žalovaných nereagoval. V průběhu řízení vyplynulo, že na setrvání ve spoluvlastnictví nikdo ze žalovaných netrvá, resp. netrvají na spoluvlastnictví ve stávající podobě. Ze strany jednoho ze žalovaných ([číslo]) byl vyjádřen zájem na odkupu podílu žalobkyně, ovšem nebyl schopen prokázat dostatek finančních prostředků na vyplacení podílu žalobkyně. Žalovaný [číslo] shodně jako žalovaní [číslo] vyjádřil souhlas s prodejem nemovitostí v dražbě. Je tedy zřejmé, že strany se vypořádat chtějí a shodně vyjevili souhlas ohledně způsobu vypořádání. Dva z žalovaných ([číslo]) byli v průběhu řízení pasivní, k věci se nevyjádřili, žádného z jednání se neúčastnili. Bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou v dosti zanedbaném stavu (především rodinný dům, stodola a chlévy). Jsou využívány pouze některými ze žalovaných. Ze znaleckého posudku byla určena cena v celkové výši 2 690 000 Kč, jenž představuje součet ocenění jednotlivých sporných nemovitostí. 12. Po právní stránce vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). <i>13. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odstavce 2) tohoto ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>14. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>15. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> <i>16. Dle § 1149 odst. 2 o.z. při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.</i> 17. Po provedeném dokazování má soud za to, že mezi účastníky není sporu o tom, že by mělo být podílové spoluvlastnictví zrušeno ani o způsobu vypořádání nemovitostí. Soud se proto v řízení nezabýval možností přikázání nemovitostí jednomu nebo více spoluvlastníkům, neboť žalovaní buď nedisponovali finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady žalobkyni nebo o nemovitosti nejevili žádný zájem. 18. Za dané situace soud přistoupil k tomu, že zrušil podílové spoluvlastnictví a nařídil prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. 19. O náhradě nákladů řízení (výrok X.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení. K tomu soud odkazuje na nález Ústavního soudu I. ÚS 3202/20, v němž Ústavní soud uvedl, že v řízeních iudicium duplex (typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví) nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V dané věci soud zvláštní důvody neshledal, a proto má za to, že by si účastníci měli hradit své náklady každý sám. Účastníci byli ve shodě ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Za této situace se jeví jako spravedlivé, že si každý účastník ponese své náklady sám, když ani žalobkyně ani žalovaní před podáním žaloby si znalecký posudek, jenž by měl zákonné parametry, vypracovat nenechali. 20. Podle § 148 o.s.ř. uložil soud žalobkyni a žalovaným uhradit státu náklady, které mu v souvislosti s úkony znalce vznikly, přičemž žalobkyně uloženou povinnost již splnila tím, že v průběhu řízení uhradila zálohu na znalecký posudek ve výši 4 000 Kč. Přeplatek bude žalobkyni usnesením vrácen. Z povinnosti hradit poměrnou část za znalečné soud vyňal žalovaného [číslo] nebo ten byl v době podání žaloby nezletilý. Proti tomuto kroku soudu žalobkyně i ostatní žalovaní ničeho nenamítali. Na žalobkyni a každého ze žalovaných tak připadla úhrada ve výši 3 240 Kč Celkem tedy 22 680 Kč. 21. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst.1 o. s. ř. Soud určil lhůtu k úhradě nákladů státu delší, a to jeden měsíc s ohledem na finanční možnosti žalovaných.