8 C 267/2020-280 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalované náhrady škody na zdraví a jiné nemajetkové újmy včetně duševních útrap v souvislosti s poškozením zdraví žalobce a), k němuž došlo při jeho porodu dne [datum] ve zdravotnickém zařízení právního předchůdce žalované - nemocnici [právnická osoba] (dále jen původní žalovaná). Žalobou se žalobci původně domáhali těchto nároků: náhrady za vytrpěnou bolest žalobce a) ve výši 483 866 Kč, ztížení společenského uplatnění žalobce a) ve výši 17 529 434 Kč, dále částky 111 703 Kč jako nákladů za léčení a náklady za cestovné jako přímé náklady související s péčí o žalobce a). Žalobkyně b) (matka žalobce a)) se domáhala nemajetkové újmy podle § 2959 o.z. ve výši 1mil. Kč, žalobce c) (otec žalobce a)) se domáhal částky 1mil. Kč a žalobce d) (bratr žalobce a)) se domáhal rovněž částky 1mil. Kč. V žalobě žalobci uvedli, že v případě porodu žalobkyně b) postupovali lékaři původní žalované non lege artis, a to svou pasivitou v průběhu suspektního kardiotokografického záznamu. Lékaři nereagovali na těžce suspektní křivku plodu žalobkyně b), která byla zaznamenána už v 00:01 a trvala do 00:20, přičemž záznam byl ukončen s tím, že se má dle MUDr. [příjmení] opakovat až za hodinu. Teprve v čase 01:20 přichází na porodní sál vrchní služba původní žalované, a to z důvodu bradykardie ozev plodu v rozmezí [číslo], přičemž po deseti minutách je bez kardiotokografického sledování zjištěná těžká decelerace plodu na [číslo]. Od této chvíle nejsou zaznamenány časové údaje, když je posléze provedeno ukončení porodu vakuum extraktorem. Postup non lege artis spatřuje prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., jenž vypracoval znalecký posudek, který žalobci soudu předložili, především v absenci kardiotokografického monitoringu po dobu jedné hodiny u předchozí suspektní kardiotokografické křivky, následkem čehož je pozdě volána služba a teprve posléze dochází k pozdnímu ukončení těhotenství. V důsledku toho je porozen těžce hypoxický donošený plod. Pro dodržení správného postupu měli lékaři původní žalované pokračovat v kardiotokografickém sledování suspektní křivky i po 00:20 hodině, přičemž při přetrvávání suspektní křivky anebo při patologickém nálezu měli lékaři žalované volat vrchní službu a dle porodnického nálezu porod ukončit buď císařským řezem, nebo extrakční vaginální operací (porodnické kleště či vakuum extraktor). Nadto ačkoliv byl průběh těhotenství žalobkyně b) bezproblémový, jednalo se o rizikovou rodičku, jež v roce 2012 porodila císařským řezem chlapce (žalobce d)), a to pro hypoxii plodu za porodu. Žalobce d) je zcela zdráv. Žalobci a) bezprostředně hrozila smrt, jeho fyziologický i mentální vývoj je značně opožděn a s ohledem na jeho věk již nelze očekávat žádné zásadní pozitivní změny, žalobce a) utrpěl mnoho zásadních změn zdravotního stavu, mimo jiné poškození mozku pro nedostatek kyslíku, poruchu prokrvení mozku, těžkou poporodní asfyxii a další velmi závažné stavy, jež jsou popsány v znaleckém posudku. 2. Žalobci na základě dohody o narovnání, uzavřenou s žalovanou dne [datum], vzali následně žalobu zpět v částce 10 mil. Kč, jenž požadoval žalobce a), když žalovaná částku 10 mil uznala a zavázela se je vyplatit po jednání s původním vedlejším účastníkem [právnická osoba] Dále žalobci rozšířili žalobu návrhem ze dne [datum] a ze dne [datum] o další nároky. Žalobkyně b) v rozšíření požadovala po žalované ušlý výdělek z důvodu nepřetržité péče o žalobce a) ve výši 429.000 Kč za období od [datum] do [datum] a dále následně žádala ušlý výdělek od [datum] měsíčně ve výši 33 000 Kč, a to s korekcí případné valorizace. Žalobce a) na základě posudku MUDr. [celé jméno znalce] požadoval rozšíření žaloby o částku 76 710 Kč (rozdíl mezi výší bodového ohodnocení MUDr. [celé jméno znalce] a MUDr. [příjmení] u odškodnění bolesti) a dále o částku 2 903 626 Kč za ztížení společenského uplatnění (rozdíl mezi výší ohodnocení ztížení společenského uplatnění MUDr. [celé jméno znalce] za požití modifikačního koeficientu 35% a bez něj). 3. Žalobci doplnili, že se jedná o extrémně smutný a závažný případ, kdy došlo k zásahu do života nejen žalobce a) ale celé rodiny. [příjmení] na zlepšení života žalobce a) je téměř nulová. Tato situace zasáhla silně nejen oba rodiče nezletilého [jméno] (žalobce a)), ale i jeho bratra [jméno] (žalobce d)), jemuž se obrátil život díky tomu, že rodiče věnují téměř veškerou péči [jméno]. Nároky žalobců na odškodnění za duševní útrapy ve výši 1 mil Kč pro každého se jeví jako oprávněné, neboť i dle judikatury je jejich utrpení větší, než by bylo při úmrtí [jméno]. Domnívají se, že diferenciace či ponížení výše částky za duševní útrapy u některého z nich, by byla značně necitlivá a z morálního hlediska nepřijatelná. Ohledně ušlého výdělku žalobkyně b) zdůraznili, že kvůli nepřetržité péči o [jméno] přišla žalobkyně b) o jakoukoliv možnost vrátit se zpět do zaměstnání. Kdyby se vrátila do práce, tak by dosahovala vzhledem ke svému vzdělání a předešlé praxi minimálně výdělku v průměru 33 000 Kč měsíčně, jak vyplývá z tržních mezd v okolí bydliště žalobkyně b). Žalobkyně b) před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala v neziskové organizace s příjmem ve výši 26 398 Kč. Podle žalobkyně b) valorizace průměrného výdělku dle občanského zákoníku v návaznosti na vývoj mezd nově není přenechána nařízením vlády, nýbrž individuálnímu určení soudu dle podmínek konkrétního případu. Pro tyto účely je třeba vzít v úvahu prognózu růstu výdělku v daném oboru a rozumné očekávání růstu výdělku konkrétního poškozeného. V případu žalobkyně b) proto nelze výlučně vycházet z valorizace mzdy v původním zaměstnání, ale rovněž z její kvalifikace, zkušeností a z tržních mezd nabízených konkurenčními zaměstnavateli. Je nepochybné, že pakliže by nedošlo k předmětné události, bezpochyby by se žalobkyně b) mohla nyní své ekonomické činnosti věnovat intenzivněji, pročež by dosahovala i vyšších příjmů. Ušlý výdělek žalobkyně b) lze žádat v pravidelných měsíčních splátkách do budoucna tak, jak je běžně obecnými soudy přiznávaná renta, tedy ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Dále v rámci odškodnění byl vznesen požadavek na proplacení účelně vynaložených náklady související s léčením žalobce a), jež byly prokázány jednotlivými doklady, u cestovného pak lékařskými zprávami, velkým technickým průkazem a čestnými prohlášeními. Vzhledem k vysoké finanční zátěži, kterou náklady léčení žalobce a) v rodinném rozpočtu představují, požadují žalobci rovněž paušální náhradu těchto nákladů do budoucna, neboť jsou přesvědčeni, že stejně jako je tomu u renty, jsou oprávněni ji požadovat. Výši standardních a opakujících se nákladů žalobci prokázali listinnými důkazy. 4. Žalovaná v průběhu soudního sporu uznala odpovědnost za vznik nemajetkové újmy, tedy nesporovala pochybení původní žalované při porodu žalobce a) a snažila se s žalobci ve věci jednat ohledně výše odškodnění. Výsledkem bylo uzavření dohody o narovnání a závazek žalované k částečnému plnění ve výši 10 mil Kč, jenž bylo vyplaceno. Žalobci následně vzali žalobu v tomto rozsahu zpět. Žalovaná uvedla, že v řízení není sporné, že zaměstnanci žalované nepostupovali během porodu žalobce a) způsobem lege artis. Žalovaná nesouhlasila s podanou žalobou, zejména co do výše žalobci požadované částky. Zdůraznila, že žalobci ač v dohodě o narovnání prohlásili a zároveň potvrdili, že„ Žalobou uplatňované nároky jsou veškeré nároky, které Žalobci vůči Žalované mají ke dni uzavření této Dohody a v okamžiku uzavření této Dohody si nejsou vědomi žádných jiných nároků vůči Žalované a v souvislosti s událostí, která je předmětem soudního řízení a v souvislosti s újmou na zdraví Žalobce 1 (tj. žalobce a)), k níž se vztahuje částečné plnění; pokud jakýkoli jiný dosud neuplatněný nárok kteréhokoliv ze Žalobců ke dni uzavření této Dohody existuje, uzavřením této Dohody se jej žalobci, respektive ten ze Žalobců, jemuž nárok náleží, vzdává/vzdávají“. Žalobci však následně rozšířili své žalobou uplatňované nároky, a to i za situace, že nároky rozšiřující původně požadované plnění jim musely být v době uzavření dohody o narovnání známy, a to alespoň v podstatném uplatňovaném rozsahu. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že nároky žalobců ve výši, v jaké je žalobci v žalobě (včetně jejího rozšíření) uplatňují, jsou nepřiměřeně vysoké a zcela vybočují z rámce dosud soudy přiznávané výše odškodnění újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy včetně duševních útrap. Žalovaná si je vědoma náročnosti celé situace jak pro žalobce a), tak pro celou jeho rodinu a následkům, které nesprávný postup jejích zaměstnanců zapříčinil, nicméně i přesto je nutné, aby soud při posouzení žalobci požadovaných nároků vycházel z opodstatněných a žalobci prokázaných podkladů, a aby úvaha soudu o výši nároku odpovídala dosavadní rozhodovací praxi soudů v dané oblasti. Při rozhodování ve věci nároku žalobce a) na bolestné a ztížení společenského uplatnění by měl soud zejména vycházet ze znaleck