12 C 165/2024-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), a to , částka, se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalobkyně odeslala žalované částku , částka, dne , datum, na číslo účtu uvedené žalovanou ve smlouvě: , tel. číslo, /, Anonymizováno, pod variabilním symbolem: , var. symbol, . Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně dále žalované účtovala smluvní pokutu ve výši , částka, . Pokud jde o příslušenství žalobkyně se domáhá smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pokud jde o ověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že žalovaná jí poskytla výpisy z bankovního účtu či případně výplatní listy, žalobkyně lustrovala žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání, které se ve věci konalo dne , datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalované; vycházel přitom z obsahu spisu.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z dokumentu označeného „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy datovaná , datum, , kde jako úvěrující je označena žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaná, předmětem je úvěr do výše , částka, , se způsobem poskytnutí na bankovní účet č. , č. účtu, , jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 5 528,45 %, úroková sazba ve výši 40 % p. m.) a jeho splácení. Smlouva však není opatřena podpisem žalované, u jména žalované není ničeho uvedeno. Souhlas žalované se smlouvou nelze dovodit ani z poskytnutí identifikačních údajů žalované, ani z uvedení pětimístného verifikačního SMS z blíže neoznačeného telefonního čísla, a ani z provedené ověřovací platby, když nebylo ničím prokázáno ani to, že by se žalovaná mohla s textem smlouvy seznámit.5. Z výpisů z běžného účtu žalované za únor až duben 2023 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, náleží žalované.6. Z listiny označené „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byl úvěr zesplatněn.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, do tří dnů. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla žalované zaslána zásilka.8. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla na účet žalobkyně připsána částka , částka, z účtu žalované.9. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla z účtu žalobkyně poukázána částka , částka, na účet žalované č. , č. účtu, .10. Z pasu žalované a občanského průkazu žalované soud ověřil totožnost žalované.11. Po skutkové stránce má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet v květnu 2023 částku , částka, , žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě dne , datum, .12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:19. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalované. Nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaná mohla seznámit s návrhem a kvalifikova-ným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsala, že by učinila právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalované, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.20. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované nároky vyplývající pouze ze smlouvy.21. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu – poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.22. Pokud jde o jistinu samotnou, z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaná ve výši , částka, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalované, a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou ze dne , datum, , jíž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů, danou k poštovní přepravě dne , datum, . Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měla žalovaná dle výzvy ze dne , datum, do , datum, , tj. od , datum, je tak žalovaná v prodlení. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.