15 C 183/2021-163 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal určení, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, . Zůstavitel zanechal listinu o vydědění sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu, kde vydědil žalobce. Pozůstalý syn i dcera v pozůstalostním řízení zpochybnili platnost vydědění. Žalobce v žalobě tvrdil, že usnesením ze dne , datum, byl odkázán k podání žaloby na určení, že je zákonným dědicem, a to ve věci řízení o pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, , zemřelém dne , datum, . Zůstavitel zanechal listinu o vydědění ze dne , datum, ve formě notářského zápisu NZ 441/2009, ve kterém vydědil svého syna, tedy žalobce, z důvodu uvedených v § 469a odst. 1 písm. a), b) zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, tedy že o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl a neposkytoval mu potřebnou pomoc, přičemž v důsledku tohoto vydědění vztáhl i na potomky žalobce. Žalobce dále tvrdil, že udržoval se zůstavitelem běžné příbuzenské vztahy. Zůstavitel se s matkou žalobce rozvedl v roce 1985, kdy bylo žalobci 11 let a navštěvoval základní školu, se žalobcem neudržoval zůstavitel v té době žádný bližší kontakt, žalobce s ohledem na svůj nízký věk nemohl rozhodovat o styku se zůstavitelem. Ze strany zůstavitele nebyla provedena žádná snaha o navázání kontaktu ani v pozdější době. Zůstavitel tedy podstatně přispěl k tomu, že nezájem, který žalobce o zůstavitele projevoval, nebyl v očích zůstavitele dostatečný. Naopak žalobce zůstavitele v 90. letech kontaktovat jako první. S otcem se pravidelně osobně scházel 1 až 2x ročně, a to jak před vznikem listiny o vydědění, tak až do doby smrti zůstavitele. Mimo těchto schůzek byli v pravidelném telefonickém kontaktu. V daném případě také žalobce připomněl, že pomoc, která nebyla pro zůstavitele objektivně potřebná, když zůstavitel nikdy nevyslovil, že by potřeboval od žalobce jakoukoliv pomoc, kterou by měl jakožto potomek poskytnout, navíc o existenci listiny o vydědění neměl žalobce žádné tušení, se zůstavitelem byl v kontaktu a pravidelně se s ním stýkal, podílel se taktéž na nákladech spojených s pohřbem zůstavitele a žalobce je přesvědčen, že k datu úmrtí zůstavitele nebyly dány důvody k vydědění a že je tedy vydědění žalobce neplatné. Z těchto důvodů se žalobce domáhá svého práva na povinný díl jako dědic ze zákona v první třídě dědiců.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí, tvrdil, že sporným zůstává žalobcova tvrzení ohledně projevu opravdového zájmu a poskytnutí potřebné pomoci zůstaviteli ve stáří, v , podezřelý výraz, a v jiných závažných případech. Navíc dle žalovaného je nezbytné respektovat projevenou vůli zůstavitele.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud rozhodl o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když probíhalo řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.4. Dle § 111 odst. 2 o. s. ř., jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení, nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.5. V daném případě následně soud zjistil, že rozhodnutím NS ČR č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo rozhodnuto ve věci související s řízením, v obdobné věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, týkající se sestry žalobce. Dovolací soud vyslovil právní názor, který je pro soudy nižších stupňů závazný, tedy pro celé neskončené pozůstalostní řízení vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, , a tím také pro předmětné řízení.6. Soud dle § 111 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o pokračování řízení i bez návrhu účastníků usnesením z e dne , datum, .7. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , notář jako soudní komisař, pověřený k provedení úkonu v řízení o pozůstalosti, odkázal , jméno FO, a žalobce, aby podali jako žalobci žalobu, že jsou zákonnými dědici , jméno FO, , narozeného , datum, a zemřelého , datum, .8. Z úmrtního listu zůstavitele , jméno FO, bylo zjištěno, že tento zemřel v Krabčicích dne , datum, jako rozvedený a vypravitelkou pohřbu byla dcera , jméno FO, .9. Ze zprávy Diakonie ČCE – středisko v Krabčicích ze dne , datum, bylo zjištěno, že zůstavitel byl uživatelem sociální služby Domov se zvláštním režimem u poskytovatele sociální služby Diakonie ČCE – středisko , adresa, .10. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené 1935, bylo zjištěno, že zůstavitel byl bratrem jejího životního partnera, s nímž byla 50 let, se zemřelým zůstavitelem měli vztahy blízké, pravidelně se navštěvovali, žádné konflikty neměli, říkali si „bráško a sestro“. Naposledy zůstavitele viděla v Krabčicích v domově seniorů v květnu 2019. Pravidelně ho zhruba dvakrát ročně navštěvovali, návštěvy koordinovala i s jeho dcerou. Po rozvodu zůstaviteli mu bylo zamezováno v kontaktu s dětmi, což zůstavitele trápilo, navázal kontakty s dětmi až později, o vydědění však nic nevěděla, zůstavitel se o tom nikdy nezmínil. V roce 2009 zůstavitel procházel osobní krizí, měl přítelkyni, s níž se chtěl původně oženit, byla by to jeho opakovaná manželka, nicméně ke svatbě nakonec nedošlo, s přítelkyní se rozešel, vrátil se do svého původního bytu, v té době se choval roztržitě, nepředvídatelně, zapomínal, trpěl nízkým tlakem, byl několikrát , podezřelý výraz, v , podezřelý výraz, , kde ho i navštěvovali, poté přestával být soběstačný a byl mu doporučen domov důchodců, kam nastoupil v říjnu 2015. V domově důchodců se zůstavitel zmiňoval o dětech, především o dceři a vnucích. Důležité je, že na podzim 2016 zůstavitel sdělil svědkyni, že dostal nějaké peníze z družstevního bytu a založil tři bankovní účty s tím, že jeden si ponechá, další dva budou pro jeho děti. Pak už se o tom zůstavitel nezmiňoval.11. Z výpovědí svědkyně, sestry žalobce, dcery zůstavitele, , jméno FO, , bylo zjištěno, že když se rodiče podruhé rozvedli, tak se spolu s otcem nestýkali, normálně se začali stýkat až v roce 2005 poté, co měl zůstavitel nehodu a byl pak delší dobu v , podezřelý výraz, také v umělém spánku. Nebyl na tom , podezřelý výraz, dobře, nebyl ani soběstačný, odmítal však pomoc, domníval se, že, že je soběstačný. V té době měl diagnostikovaného „Alzheimera“, proto se domluvili o jeho umístění v domově pro seniory, nejdříve byl v Krabčicích v oddělení s volným režimem, kde jej pravidelně navštěvovali. V roce 2019 se jeho stav zhoršoval, potřeboval na oddělení s trvalým dohledem, chodili za ním do společenské místnosti nebo do zahrady. Po epidemii covid v roce 2019 měli telefonický kontakt. Po úmrtí zůstavitele si byla vyzvednout věci po otci v zařízení. O vydědění nevěděla. Žalobce je o 11 let mladším bratrem svědkyně. Normálně se stýkají, telefonují si, žalobce zůstavitele také kontaktoval. Domlouvali se, telefonovali si, ale co bylo obsahem hovorů se zůstavitelem svědkyně neví. Zůstavitel jí nikdy neřekl, že by ho bratr navštívil. Sourozenci se stýkají nepravidelně, mají chalupu ve stejné vesnici, v Praze jsou v telefonickém kontaktu. V době, kdy byla údajně sepsána listina o vydědění, byl zůstavitel tzv. rozzlobený na všechny i na tetu. Měl v té době nějakou paní, nebral telefony, ignoroval je. Svědkyně informovala zůstavitele o novinkách v životě žalobce, navštěvovala zůstavitele v Krabčicích, se žalobcem tam však nikdy nebyla, pravidelně informovala žalobce o stavu otce, o finanční pomoci nic neví, bratr přispěl půlkou na náklady pohřbu, aktuálně navštěvují i hrob v , adresa, . O žalobci zůstavitel mluvil, bavili se o něm, informovala jej o jeho životě, o novinkách, zůstavitel byl nespokojený, že bratr opustil ženu, se kterou měl dceru, ale pak se smířili, když se bratr oženil.12. Z výpovědi manželky žalobce , jméno FO, bylo zjištěno, že s manželem žije od roku 2014, nepozorovala od té doby žádné konflikty mezi žalobcem a zůstavitelem. Tito se scházeli a navštěvovali tak jedenkrát až dvakrát ročně osobně, byli v telefonickém kontaktu, volali u příležitosti běžných rodinných událostí jako svátky a narozeniny, byla přítomna několikrát, když žalobce volal zůstaviteli, jestli „můžou přijet, jestli něco nepotřebuje“. Manžel „tatínka navštěvoval, jezdil tam“. O obsahu listiny o vydědění nebylo za života zůstavitele něčeho známo.13. V daném případě žaloba byla podána na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, jímž Okresní soud v Litoměřicích vyzval žalobce, aby se domáhal určení, že je zákonným dědicem zůstavitele, a to za situace, kdy bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal listinu o vydědění sepsanou dne , datum, formou notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , not