19 C 338/2023-47 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále s náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Uvedl, že jako věřitel, uzavřel dne , datum, prostřednictvím elektronického formuláře na svých webových stránkách , Anonymizováno, s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce. Žalovaný vyplnil údaje o své osobě včetně emailu a telefonního čísla. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobci peněžní prostředky vrátit do , datum, i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Peníze byly zaslány na účet žalovaného č. , č. účtu, . Vyjma shora uvedených částek žalobce po žalovaném dle obchodních podmínek, čl. 2.3, požaduje i úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, za odeslané výzvy k úhradě. Žalobce dále požadoval uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od , datum, do dne podání žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil částku , částka, , která byla započtena na smluvní pokutu a částečně na náklady spojené s uplatněním pohledávky, požaduje žalobce toliko částku ve výši , částka, , zákonné úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky pouze ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr ke dni splatnosti neuhradil a dluh nesplatil ani po té, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu, obrátil se žalobce se svým nárokem na zaplacení na soud.2. Žalobce následně k výzvě soudu, aby doložil, jakým způsobem při poskytnutí zápůjčky prověřoval úvěruschopnost žalovaného, sdělil, že v tomto směru nic prokazovat nebude, je smířen s tím, že věc bude posouzena jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Doplnil, že žalovaný na úhradu zápůjčky zaplatil celkem , částka, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny na evidenční adresu (, adresa, ), kde mu byly dne , datum, uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Ani jeden z účastníků se jednání neúčastnil.4. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté jistiny úvěru zaplatí i souhrnné poplatky, celkem ve výši , částka, Na poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši , částka, a to ve třech splátkách po , částka, . V čl. 2.4. byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že by žalovaný zápůjčku včas neuhradil ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. V čl. 2.5 smlouvy je uveden sazebník úkonů mimosoudního vymáhání dluhu, kdy např. písemná upomínka byla zpoplatněna částkou , částka, . Smlouva je žalovaným podepsána dne , datum, prostřednictvím PIN kódu. Ze zprávy AirBank a.s. má soud dále za prokázáno, že účet pod č. , č. účtu, byl ke dni , datum, evidován na žalovaného. Jedná se o stejný účet, z kterého byla žalobci v rámci procesu kontraktace a ověřování totožnosti žalovaného zaslána částka , částka, .5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 cit. ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Žalobce, coby poskytovatel zápůjčky, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o zápůjčku. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.14. Ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné info